Srpen 68… Obecně se držím, abych moc nemluvil do politiky. Politiku neumím a nedělám. Tady mám docela pocit, že to je blízko mého oboru, a tak jsem k tomu napsal svůj pohled. Je tu totiž jistá nezanedbatelná paralela s určitými rituály…
Archivy: Blogy
Rozepsal jsem to loni, ale protože nerad sejčkuji, nechal jsme to být. Jenže utekl rok, text jsem našel, doplnil a poslal ven. Protože se nemůžu zbavit dojmu, že ty „Blbé scénáře“ nejsou nemožné. Prosím napište mi, že to je nesmysl a že prostě mám jenom podezřívavou náladu…
V jednom z postů jsem se rozepsal o tom, jak přistupuji k médiím…až po mně několik lidí začalo vyžadovat odpověď, co tedy, když jsem tak chytrej, vlastně sleduji. A kruci…tak jsem odpověděl a počítám, že dostanu vynadáno..
Nuda – už ji máte doma? Bacha na ni, je to sviňa!
Z pohledu komunikace a krize leadershipu jsme s celou zemí ve velmi zajímavé, ba až laboratorní situaci….
Hodně nad tím přemýšlím a nemám úplně defi jasno. Jak to vidíte vy?
Tak jsem to nevydržel a cosi napsal… Okolnosti očkování a (ne)poslouchání vládních nařízení jsou často vysvětlovány špatně. Lidi nejsou blbí ani nezodpovědní….
V návaznosti na Valentýna jsem si dovolil projít archivy a materiály, které se vztahují k tomu, jak člověka determinuje láska – ve všech možných podobách. Nešlo mi o esoteriku ani o „sluníčko“, ale o to, zda existují tvrdá data. Výsledek mne docela překvapil….
Zajímalo by mne, jestli byl Jan Werich brblal. Anebo jestli spíš byl duší optimista a spokojenec. Každej sme ňákej…“ začíná pohádka Jana Wericha v knížce Fimfárum. Jmenuje se František Nebojsa, ta pohádka. „…Koukal z peřinky po světě, smál se a už třetí den mrkal po lidech jedním okem, za ženskými si hlavu mohl uvrtět a … Read more
Ať už si o současném světě myslíte cokoli, nelze polemizovat o tom, že žijeme v nesmírně zajímavé době. Změny jsou dynamické, jejich rychlost překotná. Teď jde jen o to, jak na to všechno budeme hledět a vzpomínat třeba za 10 let…