Přemýšleli jste někdy o tom, jak se sami Ukrajinci dívají na konflikt s mnohem větším Ruskem a jak se staví k vlastní obraně? Tato otázka je v médiích často opomíjená a tak není divu, že se Rusko, ale i Západ docela mýlí v tom, jak si válku a její vývoj projektujeme.

Jefim Fištejn je vzdělaný a chytrý chlap, pracuje jako politický komentátor, novinář, spisovatel a scénárista. Podepsal Chartu 77, dlouhodobě působil v Rádiu Svobodná Evropa, které několik let i vedl, dva roky byl také šéfredaktor Lidových novin. Má naprosto unikátní zkušenost s Ukrajinou, Ruskem, západem i s Českou republikou. Je proto schopen rozeznat zásadní rozdíly v pojetí a vysvětlování celého konfliktu.

Ty debaty jsou nekonečné, znáte to sami: spojovat Evropu anebo ne? Evropská unie je blbina anebo přirozený vývoj evropských dějin? Při pohledu optikou posledních pár desetiletí anebo pár staletí je to jasné, řada tak odlišných a vzdálených zemí s rozdílným historickým příběhem přece nemusí jít spojit!

Ale když jsme se s archeologem Janem Turkem z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy ponořili hlouběji do minulosti, začali jsme objevovat velmi zajímavé prvky, které už ani nepovažujeme za něco speciálního a už vůbec ne za něco, co by nás tady v Evropě spojovalo. A přitom jinde na světě se některé naše zvyklosti vůbec ale vůbec nepěstují! 🙂

Poslechněte si, v čem je náš každodenní život podobný s řízením dopravního letadla!

Čtrnáct tisíc letových hodin, odpovědnost za cestující, letadlo i reputaci světové letecké společnosti. Už tento seznam by asi ledaskomu stačil k tomu, aby byl ve stresu. Přitom Stanislav Vojtíšek ze svých zkušeností doporučuje v případě dramatičtější situace začít tím, že zpomalíme…
Kapitán Vojtíšek svoje rozsáhlé zkušenosti z letových situací přenesl do života na zemi. V současné době se věnuje krizovému řízení a konzultuje rozhodovací procesy a nastavení teamů ve firmách. Sám o sobě říká, že je „pilotem osobního rozvoje“. Tak proměnil svoji pilotní zkušenost v systém, který předává ostatním.

12 minutové bonusové video o tom, co si vzal Standa z pilotování do života najdete na herohero.co/petrhorky.

Miroslav Jakeš je první čech, který došel na severní pól – a stalo se to přesně před 30 roky – 10. května 1993. Zajímalo mne, jak se tehdy navigovalo, jak se vůbec dalo dostat do tak odlehlých míst.  Mirek Jakeš je také můj polárnický učitel, stará škola, na svých prvních cestách v Grónsku se ještě navigoval sextantem, fakt. O tom všem jsme si povídali na slavnostním, výročním setkání na jeho počest u mne na hausbotu. A vy teď budete u toho…

Co ovlivňuje, co rozhoduje, jestli člověk přežije kritickou situaci? Umí se lidské tělo léčit samo? To jsou otázky, které si kladu už dlouho a Kristina je člověk, který má unikátní zkušenosti, jež se k tomuto vztahují. Kristina Höschlová je lékařka, záchranářka a přemýšlivý člověk. Zkušenosti z válek (traumatolog celé řady misí Lékařů bez hranic) i ze záchranářské práce v horách ji staví do pozice experta, který má k úvodním otázkám co říci. Možná budete překvapení, kam až ji to dovedlo, na co přišla a jak je zaměřený její současný projekt!

Nejnovější projekt Kristiny: https://www.mehanainstitute.com/

Bonusová videa i podcasty na https://herohero.co/petrhorky

Dan Přibáň je principál žlutého trabantího cirkusu – znáte jej z jeho cest po celém světě. Mnozí asi víte, že připravuje novou cestu s úplně jinými vozidly. Dohodli jsme se a natočili v jeho supertajné dílně video o tom, co je s chystá udělat, s čím a také jak ta podivná zařízení připravuje. Těšte se na další nálož přibáňovské svéhlavosti, nakažlivého nadšení, cílevědomosti a elánu. Bacha, hrozí nebezpečí, že začnete něco vymýšlet taky!

Tento rozhovor je součástí programu festivalu Neznámá Země 2023 – koukněte na www.neznamazeme.cz

Mrkněte taky na www.transtrabant.cz 
a dejte vědět, až začne fungovat úúúúplně nová doména www.zlutazaba.cz 

Už si snad nikdo nevzpomeneme, kolik let se debatuje nad tím, jak moc se mění horolezectví, kolik lidí se tam potkává a v jaké úrovni dovedností. Kolik roků už se mluví o rostoucím byznysu s vysokohorskými expedicemi? Kromě byznysu jsou ale ve hře pořád ještě velké výkony, lidské hodnoty, fyzické schopnosti i dovednosti. Tak jak to tedy je?

Sám se za horolezce nepovažuji, a tak se do těchto debat moc nemíchám – i když mne zajímají. Mezi horolezci mám řadu přátel a jejich výkony mám v úctě.

Využil jsem proto možnosti popovídat si na dané téma přímo v Kathmandů se třemi muži, se třemi představiteli tří různých generací horolezců. Jak vidí vývoj výškového horolezectví? A kam to podle nich dojde za dalších deset let?

Prvním z nich je Šerpa Temba Bhote, narozený v roce 1979, který je jedním z předních nepálských vysokohorských horolezců a vůdců expedic. Během své 21leté horolezecké praxe vedl Temba více než 22 úspěšných expedic na osmitisícovky. Svou první osmitisícovou expedici na Mount Everest vedl Temba s agenturou Utmost Adventure (14 Summits Expedition) již v roce 2012. Kromě devíti výstupů na vrchol světa byly jeho nejvýznamnějšími výstupy zimní K2 a zimní Naga Parbat trasou Rupa Face. Zatím poslední výpravu vedl společně s 14 Summits Expedition a Honzou Trávníčkem na Mt Amadablam a Mt Manaslu v roce 2022. Jeho výjimečná znalost horského klimatu a přesný odhad při výběru ideálních povětrnostních podmínek na vrcholu hory a jeho jemné vůdcovské schopnosti z něj dělají výjimečně úspěšného horolezce a horského vůdce.

Manipulace a zneužívání moci je velké téma posledních let. Zajímalo mne, jak to funguje psychologicky, a tak jsem se o tom pobavil s psychoterapeutkou Norou Vláškovou. Každý z nás má v sobě dobro i zlo. Každý umíme manipulovat, každý umí nějak uplatnit vliv. I oběť má svoji sílu. Takže, jak to funguje a kde se to v nás bere?
Pojďme na výpravu do našich duší a do hlubin, kde vládne naše touha po moci a vlivu.

Jak se žije na ulici? Jaká jsou pravidla, kam se chodí spát, jak se dá nebo nedá vyjít s policajtama, jaké jsou zákony ulice, kdo krade, kdo fetuje, jak přežít zimu?

Míra je bezdomovec a byl hostem druhé polárnické nocovačky, kterou jsem tentokrát pořádal společně s Národním muzeem – Náprstkovým muzeem a se Svazem českých polárníků.
Na rozhovoru jsem spolupracoval s organizací Pragulic, vybrali jde dobrovolné vstupné a vyšlo tak i na našeho hosta Míru i na příspěvek neziskovce, kde budou vědět, jak s penězi nejlépe naložit.

Je tu 2.díl rozhovoru s Jannisem Samarasem, majitelem Kofoly a celé řady dalších firem nejen nápojových značek.

V čem najít smysl a motivaci? Jak to fungovalo a funguje u Samarisů doma? Kde získat reálnou sebereflexi? A jako bonus – jakými pravidly se řídí jeden z nejúspěšnějších českých podnikatelů?