Zajímalo by mne, jestli byl Jan Werich brblal. Anebo jestli spíš byl duší optimista a spokojenec.
Každej sme ňákej…“ začíná pohádka Jana Wericha v knížce Fimfárum. Jmenuje se František Nebojsa, ta pohádka. „…Koukal z peřinky po světě, smál se a už třetí den mrkal po lidech jedním okem, za ženskými si hlavu mohl uvrtět a těm pěkným salutoval….Kluk rostl, sílil, dařil se, ale nemluvil.“ (Znáte to, žejo?) Až pak když už byl Frantík….