Povídání o tichu s úspěšným českým spisovatelem Josefem Formánkem…
Toto video nemělo jít ven. Plánovali jsme ho smazat. Pepa přijel na vltavský hausbot unavený po celém dni v Praze. Právě možnost povídat si a natáčet večer, byla ukázkou důvěry, ukázkou našeho kamarádství, protože to znamenalo, že si navzájem věříme, i když ani jeden z nás nemá situaci úplně pod kontrolou a vydáváme se na vlny nejisté budoucnosti. Když jsem hrubý sestřih poslal Pepovi k posouzení, vyčítal si, že je před kamerou málo energický, měl pocit, že toho říká málo… Já mám jiný dojem. Právě ztišení a tempo této debaty mi připadá velmi osobní, výjimečné. Pepa se tu ukazuje, jak ho znám ze společných setkání, ale málokdy v médiích. (navíc ke Knize o tichu mi to přijde na místě, no ne?)
Prosím napište nám: mám to smazat, je to příliš osobní, na dnešní dobu příliš pomalé, že už to pro diváka nedává smysl? (jak si myslí Pepa) Anebo naopak je to vzácný, krásný výlet do vnitřního světa výborného spisovatele? (jak si myslím já)
Znovu jsem si to pustil, abych se definitivně rozhodl, jestli to smažu anebo zveřejním. Znovu mne otevřenost toho povídání dojala. A tak jsem napsal mail, kde jsem sdělil, co udělám, a teď to tady píšu i do popisu: Kamaráde, slibuji, že pokud se nám nahromadí reakce, že už je to moc osobní, tak to smažu. A pokud naopak komentáře diváků podpoří, že nemusíš mít obavy, že je to dobré, pak se třeba dohodneme, že to má právo na život mezi lidmi…

Každé chtěné narozené dítě je veliký dar – pro rodiče, ale vlastně pro celý svět. Lidská (ne)plodnost je fascinující, dobrodružný svět, který souvisí s velkou částí krás, které nám život nabízí, co si budeme povídat. Natočení a uveřejnění tohoto rozhovoru s expertem na umělé oplodnění jsem měl vymyšlené už někdy v létě a teď, v prvních minutách štědrého dne jej pouštím do světa. Kdy jindy? O celé metodice i přístupu lze široce diskutovat, ale na všech dětech narozených „ze zkumavky“ je jedna krásná věc: vždy to jsou chtěná, ba vytoužená miminka.

Rakouský rodák Bruno Baumann v roce 1996 málem zemřel žízní při neúspěšném pokusu přejít pěšky a sólo poušť Gobi. Přežil a tato lekce se stala základem pro sedmiletou práci, kdy se připravoval na druhý pokus. Napodruhé uspěl a stal se prvním a jediným člověkem na světě, který pěšky, sólo a bez podpory uspěl. Co se naučil, jak se orientovat v poušti, co je na těchto pustinách krásné a také co se stane s mnoha všeobjímajícími ideály, když přijde skutečná písečná bouře?

ČEŠI JAKO NEVĚŘÍCÍ NÁROD

Je tu další díl našeho historického seriálu! Adventní čas si žádá svá témata, takže téma čtvrtého dílu je: ČEŠI JAKO NEVĚŘÍCÍ NÁROD. Je to tak? Jak na tom ve skutečnosti jsme a hlavně jak to bylo v moderní historii?
Maličko se obávám, že jestli jsme v minulých částech balancovali na hraně zloby oponentů, tak tentokrát jsme urazili úplně všechny…ale rozhodně to není cílem!

…a pozor: toto je rozhovor skutečně natáčený přímo u mne na hausbotu!

Otmar Oliva je horolezec, který vytváří úžasné sochy. Anebo mezinárodně proslavený sochař, který má rád hory. Anebo je to disident, který to dotáhl až k papeži Janu Pavlu II. Anebo je to slavný a úspěšný sochař, který seděl v kriminále…anebo….však vy si uděláte obrázek sami. Je to otevřený chlap, obdařený úžasným talentem, upřímností a unikátním pohledem na svět i na víru. Rád toto video nahrávám na začátku času adventního roku 2020, ale podle mne stojí za poslech kdykoli. Poslechněte si příběh muže, který vytvořil interiér papežovy vatikánské kaple Redemptoris mater, ale také třeba kříž na vrcholu Gerlachova štítu, žezlo pro Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy, výzdobu včetně oltáře pro „Pražské Jezulátko“ v kostele Panny Marie Vítězné na Malé Straně v Praze… Asi stejně jako já si nakonec řeknete, že nejlepší příběhy a scénáře stejně vždycky píše život…anebo přesněji: Bůh.

Pokud je Čína náš nepřítel, měli bychom ji znát. Pokud je Čína náš přítel, o to víc bychom o ní měli vědět. Každý má nějaký názor na Čínu – ale na čem je tento názor postaven? Překvapuje mne, jak málo použitelných informací se v té všeobecné diskusi objevuje. Většinou je vše postaveno na emocích (ať jde o odpor anebo náklonnost), a proto jsem oslovil vedoucího mezinárodního projektu Sinofon.cz (nebojte, neplatí to Čína ani Gates nebo Soros:-). Ondřej Kučera studoval čínskou a anglickou filologii a politologii na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a čínský jazyk, čínskou správu a právo na Tchajpejské univerzitě. Pro mne to byl vzácný respondent, který je schopen hovořit o tom, co je v Číně problematické ba špatné, i o tom, co bychom se od nich mohli učit. Jen pro zajímavost – Číňané se učí i od nás! Pokud si chcete začít v hlavě rovnat jak to s tou Čínou je, tento rozhovor by nemusel být špatný start…

Je tu další rozhovor s prof.Annou Hogenovou. Filozofie každodennosti – každodenní filozofie: odpovědi na vaše otázky. Když jsem před měsícem nabídl, ať napíšete, co by vás od paní Hogenové zajímalo, netušil jsem, kolik se toho sejde! A když jsme začali natáčet, netušil jsem, jak se to všechno bude doplňovat, že si to sedne dohromady. Člověk si pak říká, jak spolu opravdu spousta věcí souvisí…
Kdyby pro někoho byl začátek příliš složitý, anebo kdyby si chtěl skočit rovnou na konkrétní otázku, využijte odkazy níž.

S tím, co během našeho rozhovoru zaznělo, nemusíte souhlasit, cílem není nikoho do ničeho nutit. Cílem je popřemýšlet nad životem a je na každém jak moc hluboko…protože to je cesta k nalezení…tišiny duše…:-)

Nakonec mi to nedá, abych nenapsal jeden citát, který byl adeptem na nadpis: Nenuťte se do pozitivního myšlení.

VZNIK ČESKOSLOVENSKA

Třetí díl našeho seriálu o moderních dějinách České republiky zveřejňujeme v předvečer státního svátku 17.11.2020. Tématem je tentokrát vznik Československa. Jistě, máme v tom všichni jasno, přece jsme se to učili ve škole a navíc v čem jiném by se měl orientovat každý Čech, než alespoň v základních okolnostech vzniku našeho státu…tak príma, co bychom říkali, kdyby se vedla řeč o národnostním složení nově založené země? Kdyby padla otázka po národní identitě? Jaké byly vzájemné vztahy a potřeby Čechů a Slováků v době založení a pak i v průběhu fungování našeho společného státu? A jak to vůbec bylo s vlivem Německa a Sovětského svazu na naše dějiny? Je tu další díl….a další nálož třaskavých námětů do debat a do diskuzí!

Ředitel Zoo Praha má osobitý bod, ze kterého kouká na svět. Z pozice někoho, kdo vede záchranné projekty po celém světě, najednou vidí spoustu věcí v jiné perspektivě: Co jsme my Češi zač, jak se mění světová druhová rozmanitost, kde by se mohl vzít COVID 19… K tomuto rozhovoru můžete přistoupit jako k povídání v době, kdy je Zoo Praha už podruhé zavřená, anebo taky jako k zamyšlení, co všechno v dnešní době vypovídají zoologické zahrady nejen o zvířatech, ale taky o lidech a o stavu světa.

Nějakou dobu jsem hledal odborníka, který mi shrne do jednoho rozhovoru platné informace o té chorobě. Co víme, co nevíme, jak dlouho se asi bude čekat na vakcínu, jak lze uvažovat o původu, co to vlastně je, co to v těle dělá, jaký je mechanismu postupu choroby i případných úmrtí, na co roušky…atd.

Souhrn informací k přelomu říjen/listopad 2020 je zde.

Dr. Marek Šťastný vystudoval imunologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, 12 let pracoval na Akademii věd ČR pod vedením prof.Blanky Říhové. V současnosti se věnuje imunoterapeutické léčbě nádorů jako Senior Scientific Advisor.

Loňský host našeho zlínského festivalu NEZNÁMÁ ZEMĚ a držitel ceny Kantuta za rok 2019 Jihoafričan Andre Hartmann j první člověk na světě, který se potápěl s velkým bílým žralokem bez jakýchkoli ochranných pomůcek. Spolupracoval snad se všemi špičkovými světovými produkcemi od BBC, Discovery Channel až po National Geographic. Jako jeden z mála lidí začal chápat logiku chování těchto nebezpečných predátorů. Jak uvažuje člověk, který jako domácího mazlíčka choval třeba kobru anebo zmiji útočnou?

V den státního svátku zveřejňujeme druhý díl této akademie, kterou politici pohrdli:-))) A v tento sváteční den se jedná o díl, který je zaměřený na osobnosti našich moderních dějin – podle mne to je docela třaskavý příspěvek do debat zavilých zastánců či odpůrců TGM, Gotwalda, Beneše, Havla, Husáka a dalších… Nuže kdo je připraven vnášet do zažitých dezinterpretací a běžných klišé čerstvý vzduch reality, stačí kliknout na play!