Procestoval celý svět a na každé přednášce znovu a znovu ukazuje nadšeným lidem, jak je ten svět krásný. Ve světě Jiřího Kolbaby jakoby nejsou války, hrůzy, děsy a tragedie. Vůbec mi to nevadí. Těch plašičů a děsičů je už víc než dost. Poslechněte si, jak žije cestovatel Jirka Kolbaba!

www.theworld.cz

Před 35 lety rozpohyboval Pavel Pavel sochu MOAI na Velikonočním ostrově. Před 25 roky to samé zopakoval na prvním ročníku našeho festivalu, před televizními kamerami ve Zlíně. Jak vzpomíná na svoje příběhy a projekty?

Miroslav Náplava je spisovatel, cestovatel a režisér. Je to taky můj (nejen cestovatelský) parťák a dlouholetý přítel, kamarád. Televize Prima ZOOM právě vysílá druhou sérii Mirkova seriálu Srdcaři na severu. (Doporučuji vaší pozornosti!) V tomto – troufám si říci až profilovém rozhovoru – otevřeně mluví o svém přístupu k cestování, k psaní knih i k zapomenutým osobnostem, kterým pomáhá opět vstoupit do hlav a duší diváků. Mirek už řadu let pracuje na knize o Kryštofu Harantovi z Polžic a Bezdružic, posouvá žánr cestopisu do jiných forem (už jste slyšeli o travelpunku?) a také se rozhodl, že letos pro Haranta nechá odlít zvon! Chcete být u toho? Poslouchejte a zapojte se!

https://www.srdcari.cz/
https://www.databazeknih.cz/zivotopis/miroslav-naplava-22597
https://new.csfd.cz/tvurce/83427-miroslav-naplava/biografie/
https://neznamazeme.cz/zvon-pro-krystofa-haranta/
https://www.neznamazeme.cz

Ekonom Tomáš Sedláček nepodléhá strachu, že by si měl myslet anebo říkat obecně sdílené názory. O to víc mne naše setkání bavilo. Od současné nesnadné světové situace, jsme debatovali přes osobní konspirační teorii Tomáše Sedláčka, budoucnost životů mimo naše těla až po schopnost objevovat ve svém životě splněné sny. Nakonec jsme se docela exaktním rozhovorem dostali k tomu, že vlastní spokojenost máme víceméně ve vlastních rukou….ale podstatné je přijít na to, jak to v těch vlastních rukách dokázat… Tento rozhovor jsme naplánovali spolu s projektem Šťastné Česko – v návaznosti na aktivity tohoto Nadačního fondu jsme zahájili i malý seriál populárně vědeckých rozhovorů o tom, jak se nám Čechům v naší zemi a v našich životech žije.

Letošní sněhové podmínky, počasí a celosvětová situace nabídly uskutečnění naprosto unikátní expedice. Nevím o nikom, kdo by dokázal tyto tři ikonické kopce zdolat na lyžích během pouhých tří dnů… Já vím, že jste dnes asi čekali další světazpytný rozhovor. Ale nesmím zapomínat, že jsem především cestovatel, režisér a polárník. Začátkem roku jsem slyšel spoustu kolegů a kamarádů, jak naříkají, že letos se zavřenými hranicemi je žádné dobrodružství nečeká. Jejich chyba…

Rozluštil tajemství Tutanchamonovy smrti, zkoumal pyramidy v Gíze včetně Cheopsovy, byl ministrem památek Egypta….a s naprostou jistotou ví, proč už by dnes nikdo nestavěl pyramidu. Bylo to setkání s charismatickým, silným chlapem. Bylo to setkání s mužem, který studuje historii a díky tomu ví o naší současnosti, to, co mnoha lidem uniká. Tento rozhovor má možná větší vztah k dnešku, než lecjaké sociologické studie…

70 % památek je pořád neobjevených – Každý úsek historie má své trendy – Moderní Egypt je postavených nad tím starým Egyptem – Musíme se poučit z historie – Bez spolupráce všech zemí světa může naše globální civilizace zmizet – Egyptské památky patří lidem celého světa – Svou vášní učiníte cokoliv velkým.

Dnes bychom mohli říct, že ti dva legendární polárníci představují dva odlišné manažerské přístupy, jak dosahovat cílů. Oba byli svým způsobem velmi efektivní, oba dosáhli jižního pólu, ani jeden nebyl nakonec šťastný. Osobně jsem přesvědčen, že existuje více „manažerských přístupů“ než jen tyto dva, a o to víc si myslím, že jejich neuvěřitelné dobrodružství silně promlouvá i k dnešku.

Rusko, Sovětský svaz – to je velmi třaskavé téma. Je několik zažitých klišé jako že „ruský člověk je nejhodnější na světě“, že „Putin je strůjce zla,“ „Rusko je největší nebezpečí světa“ a spousta dalších. Ale nic se nestane samo od sebe, každá mince má dvě strany… Libor Dvořák je komentátorem Českého rozhlasu a má jednu úžasnou vlohu: dokáže o Rusku anebo Sovětském svazu hovořit bez závoje předsudků. Chválí co je dobré a kritizuje, co dobré není. Jeho komentáře ve vysílání si nenechávám ujít, protože nezaujatých názorů jedním nebo druhým směrem je málo. Dal jsem si cíl, že se pokusíme udělat rozhovor jako jakýsi úvod do přemítání o současném Rusku. Jasně, že to je téma na semestr na vysoké škole, jasně, že zjednodušení se nevyhneme a nějaká témata určitě nezazní – napište, dejte vědět, co chcete probrat, u čeho se třeba příště zastavit…Tak se moc těším na debatu pod tímto videem…

90. LÉTA – „Kdo si pamatuje devadesátá léta, ten je neprožil!“ Tak zní jedno z otřepaných klišé spojených se vzpomínkami na desetiletí po Sametové revoluci. To klišé v sobě nese to dobré i špatné, co se dělo: nástup drog, kšeftů, podvodů a tunelářství, ale také opojení ze svobody, z netušených možností kdy najednou padly komunistické okovy a člověk „mohl cokoli“. V tomto videu také Michal Stehlík říká nádherný bonmot, že to byla doba, kdy „neschopné politické elity komunismu byly vystřídané všehoschopnými ekonomickými elitami 90. let.“ Byla to doba velkých očekávání a pro některé také velkých zklamání, byla to doba, kdy jsme se začali učit, co je to demokracie – a do dneška to mnozí z nás neumí. Byla to doba, kdy jsem se začali učit, že demokracie, to neznamená, že svět se bude vyvíjet podle mne… Je tu poslední desátý díl našeho seriálu moderních dějin! A kromě lítosti a stesku  je tu také otázka: co dál? A co s tím, co jsme už natočili? Prosím začněte přemýšlet, brzy vás požádáme o konzultaci! Teď si užijte poslední díl prvního seriálu, který jsem na svém youtubovém a podcastovém kanálu, na Hausbotu PH, spustil – a moc si vážím vašeho zájmu a kladného ohlasu. V něčem podobném určitě budeme pokračovat.

Literatura:
Michal Kopeček (ed.): Architekti dlouhé změny. Expertní kořeny postsocialismu (1989-1995), Argo 2019.
Petr Pithart: Po devětaosmdesátém. Rozpomínání a přemítání, Academia 2015.
Jan Rychlík: Rozdělení Československa 1989-1992, Vyšehrad 2012.

Odkazy:
www.michalstehlik.cz
www.prepistedejiny.cz

Miroslava Donutila mám rád jako herce ve filmu i na divadle. Vážím si ho jako profesionála, se kterým jsem měl tu čest několikrát spolupracovat. A mám ho rád jako spolucestovatele. Vlastně jsem ani nevěděl, jestli si udělá čas přijít ke mě na Hausbot. Ale jak se o Mirkovi říká, že pečuje o kamarádství, smetl ze stolu moje pochybnosti, a přišel. Bavili jsme se o věcech, které většinou zůstávají v šatnách, v pozadí, nemluví se o nich. Na Hausbotu je to jiné. Pojďte se seznámit s tím slavným Miroslavem Donutilem jako s chlapem, který má své plány i obavy, úspěchy i zklamání. Stojí to za to.

Je tu další rozhovor, pro jehož poslech bude dobré odhodit předsudky. Jan Hnízdil je lékař celostní medicíny. Vystudoval lékařství, získal dvě atestace – a z nádherně rozjeté kariéry úspěšného lékaře přesedlal na celostní pojetí léčby. Tento rozhovor je o tom, co si pod slovem „celostní“ představit, je o tom, jak přistupovat k chorobám i k vlastnímu životu. Je to povídání o vlivu koronaviru na naše životy a pozor – bavili jsme se i o zatím poslední knize doktora Hnízdila. Jmenuje se Všichni jsou blázni jenom já jsem letadlo a zabývá se psychologickými profily našich tří významných politiků: Klause, Zemana a Babiše. Je to hodně zajímavé čtení. Začíná další Hausbot Petra Horkého, užijte si ho!

Odkazy:
www.hnizdozdravi.cz
https://blog.aktualne.cz/blogy/jan-hnizdil.php

Knihy:
https://www.knihydobrovsky.cz/kniha/zarikavac-nemoci-631127
https://www.knihydobrovsky.cz/kniha/mym-marodum-37019
https://www.knihydobrovsky.cz/kniha/pribehy-obycejneho-uzdraveni-25044773
…a aktuální novinka: https://www.knihydobrovsky.cz/kniha/vsichni-jsou-psychopati-jenom-ja-jsem-letadlo-298964350

1989 – SAMETOVÁ REVOLUCE

– Stehlíkův kurz moderních českých dějin se blíží ke svému konci! A témata se přibližují k současnosti. Je docela módní hovořit o Sametové revoluci v roce 1989 jako o předem připravené akci, kterou si jen funkcionáři KSČ uvolnili ruce. Co když to je blábol? Co když to opravdu byla událost, která vzhledem k mezinárodnímu dění nebyla nijak překvapivá, ale rozhodně také nijak připravená? Pojďte se ponořit do našich moderních dějin (někteří se ponoří i do své paměti) a projít si, co se tehdy doopravdy dělo a jakou roli plnili jednotliví aktéři…!

Literatura:
Jiří Suk: Labyrintem revoluce. Aktéři, zápletky a křižovatky jedné politické krize (od listopadu 1989 do června 1990), Prostor, 2003.
Jan Rychlík: Československo v období socialismu 1945 – 1989, Vyšehrad, 2020.
Alojz Lorenc, Karol Lovaš: Generál, který byl u toho. Rozhovor s posledním šéfem komunistické státní bezpečnosti, Brána 2019.
Michael Žantovský: Havel, Argo 2014. Petr Pithart: Devětaosmdesátý, Praha 2009.

Odkazy:
www.michalstehlik.cz
www.prepistedejiny.cz