Rozluštil tajemství Tutanchamonovy smrti, zkoumal pyramidy v Gíze včetně Cheopsovy, byl ministrem památek Egypta….a s naprostou jistotou ví, proč už by dnes nikdo nestavěl pyramidu. Bylo to setkání s charismatickým, silným chlapem. Bylo to setkání s mužem, který studuje historii a díky tomu ví o naší současnosti, to, co mnoha lidem uniká. Tento rozhovor má možná větší vztah k dnešku, než lecjaké sociologické studie…

70 % památek je pořád neobjevených – Každý úsek historie má své trendy – Moderní Egypt je postavených nad tím starým Egyptem – Musíme se poučit z historie – Bez spolupráce všech zemí světa může naše globální civilizace zmizet – Egyptské památky patří lidem celého světa – Svou vášní učiníte cokoliv velkým.

Dnes bychom mohli říct, že ti dva legendární polárníci představují dva odlišné manažerské přístupy, jak dosahovat cílů. Oba byli svým způsobem velmi efektivní, oba dosáhli jižního pólu, ani jeden nebyl nakonec šťastný. Osobně jsem přesvědčen, že existuje více „manažerských přístupů“ než jen tyto dva, a o to víc si myslím, že jejich neuvěřitelné dobrodružství silně promlouvá i k dnešku.

Rusko, Sovětský svaz – to je velmi třaskavé téma. Je několik zažitých klišé jako že „ruský člověk je nejhodnější na světě“, že „Putin je strůjce zla,“ „Rusko je největší nebezpečí světa“ a spousta dalších. Ale nic se nestane samo od sebe, každá mince má dvě strany… Libor Dvořák je komentátorem Českého rozhlasu a má jednu úžasnou vlohu: dokáže o Rusku anebo Sovětském svazu hovořit bez závoje předsudků. Chválí co je dobré a kritizuje, co dobré není. Jeho komentáře ve vysílání si nenechávám ujít, protože nezaujatých názorů jedním nebo druhým směrem je málo. Dal jsem si cíl, že se pokusíme udělat rozhovor jako jakýsi úvod do přemítání o současném Rusku. Jasně, že to je téma na semestr na vysoké škole, jasně, že zjednodušení se nevyhneme a nějaká témata určitě nezazní – napište, dejte vědět, co chcete probrat, u čeho se třeba příště zastavit…Tak se moc těším na debatu pod tímto videem…

90. LÉTA – „Kdo si pamatuje devadesátá léta, ten je neprožil!“ Tak zní jedno z otřepaných klišé spojených se vzpomínkami na desetiletí po Sametové revoluci. To klišé v sobě nese to dobré i špatné, co se dělo: nástup drog, kšeftů, podvodů a tunelářství, ale také opojení ze svobody, z netušených možností kdy najednou padly komunistické okovy a člověk „mohl cokoli“. V tomto videu také Michal Stehlík říká nádherný bonmot, že to byla doba, kdy „neschopné politické elity komunismu byly vystřídané všehoschopnými ekonomickými elitami 90. let.“ Byla to doba velkých očekávání a pro některé také velkých zklamání, byla to doba, kdy jsme se začali učit, co je to demokracie – a do dneška to mnozí z nás neumí. Byla to doba, kdy jsem se začali učit, že demokracie, to neznamená, že svět se bude vyvíjet podle mne… Je tu poslední desátý díl našeho seriálu moderních dějin! A kromě lítosti a stesku  je tu také otázka: co dál? A co s tím, co jsme už natočili? Prosím začněte přemýšlet, brzy vás požádáme o konzultaci! Teď si užijte poslední díl prvního seriálu, který jsem na svém youtubovém a podcastovém kanálu, na Hausbotu PH, spustil – a moc si vážím vašeho zájmu a kladného ohlasu. V něčem podobném určitě budeme pokračovat.

Literatura:
Michal Kopeček (ed.): Architekti dlouhé změny. Expertní kořeny postsocialismu (1989-1995), Argo 2019.
Petr Pithart: Po devětaosmdesátém. Rozpomínání a přemítání, Academia 2015.
Jan Rychlík: Rozdělení Československa 1989-1992, Vyšehrad 2012.

Odkazy:
www.michalstehlik.cz
www.prepistedejiny.cz

Miroslava Donutila mám rád jako herce ve filmu i na divadle. Vážím si ho jako profesionála, se kterým jsem měl tu čest několikrát spolupracovat. A mám ho rád jako spolucestovatele. Vlastně jsem ani nevěděl, jestli si udělá čas přijít ke mě na Hausbot. Ale jak se o Mirkovi říká, že pečuje o kamarádství, smetl ze stolu moje pochybnosti, a přišel. Bavili jsme se o věcech, které většinou zůstávají v šatnách, v pozadí, nemluví se o nich. Na Hausbotu je to jiné. Pojďte se seznámit s tím slavným Miroslavem Donutilem jako s chlapem, který má své plány i obavy, úspěchy i zklamání. Stojí to za to.

Je tu další rozhovor, pro jehož poslech bude dobré odhodit předsudky. Jan Hnízdil je lékař celostní medicíny. Vystudoval lékařství, získal dvě atestace – a z nádherně rozjeté kariéry úspěšného lékaře přesedlal na celostní pojetí léčby. Tento rozhovor je o tom, co si pod slovem „celostní“ představit, je o tom, jak přistupovat k chorobám i k vlastnímu životu. Je to povídání o vlivu koronaviru na naše životy a pozor – bavili jsme se i o zatím poslední knize doktora Hnízdila. Jmenuje se Všichni jsou blázni jenom já jsem letadlo a zabývá se psychologickými profily našich tří významných politiků: Klause, Zemana a Babiše. Je to hodně zajímavé čtení. Začíná další Hausbot Petra Horkého, užijte si ho!

Odkazy:
www.hnizdozdravi.cz
https://blog.aktualne.cz/blogy/jan-hnizdil.php

Knihy:
https://www.knihydobrovsky.cz/kniha/zarikavac-nemoci-631127
https://www.knihydobrovsky.cz/kniha/mym-marodum-37019
https://www.knihydobrovsky.cz/kniha/pribehy-obycejneho-uzdraveni-25044773
…a aktuální novinka: https://www.knihydobrovsky.cz/kniha/vsichni-jsou-psychopati-jenom-ja-jsem-letadlo-298964350

1989 – SAMETOVÁ REVOLUCE

– Stehlíkův kurz moderních českých dějin se blíží ke svému konci! A témata se přibližují k současnosti. Je docela módní hovořit o Sametové revoluci v roce 1989 jako o předem připravené akci, kterou si jen funkcionáři KSČ uvolnili ruce. Co když to je blábol? Co když to opravdu byla událost, která vzhledem k mezinárodnímu dění nebyla nijak překvapivá, ale rozhodně také nijak připravená? Pojďte se ponořit do našich moderních dějin (někteří se ponoří i do své paměti) a projít si, co se tehdy doopravdy dělo a jakou roli plnili jednotliví aktéři…!

Literatura:
Jiří Suk: Labyrintem revoluce. Aktéři, zápletky a křižovatky jedné politické krize (od listopadu 1989 do června 1990), Prostor, 2003.
Jan Rychlík: Československo v období socialismu 1945 – 1989, Vyšehrad, 2020.
Alojz Lorenc, Karol Lovaš: Generál, který byl u toho. Rozhovor s posledním šéfem komunistické státní bezpečnosti, Brána 2019.
Michael Žantovský: Havel, Argo 2014. Petr Pithart: Devětaosmdesátý, Praha 2009.

Odkazy:
www.michalstehlik.cz
www.prepistedejiny.cz

Běhání je úžasné v tom, že téměř kdekoli jste, stačí, že máte nohy a můžete si zaběhat. Miloš Škorpil je asi největším českým propagátorem běhání v jeho plné kráse: nejde o čas, nejde o rychlost, ale jde o radost, pohyb a dobrou náladu. Sám začínal jako výkonnostní atlet – proto jsme se v první polovině bavili o jeho závodnické minulosti, o doslova iniciačním setkání s Emilem Zátopkem i o tom, jak objevil své nadšení v ultradlouhých tratích. Dnes je Miloš živým propagátorem pohybu a běhu jako zdroje radosti ze života. Jsme rád, že mne kdysi učil běhat – s myšlenkou na něj jsem uběhl svůj první maraton a s myšlenkou na něj jsem se k běhání teď v té podivné karanténní době zase vrátil….je to alespoň něco dobrého, čemu se teď můžeme všichni věnovat…

Principála Žlutého cirkusu určitě znáte – tím pádem víte, že Dan Přibáň je hubatý, přímočarý, velmi úspěšný, pro hromadu lidí kontroverzní….a taky ukecaný! Tím pádem mi bylo jasné, že (ve spojení s mojí ukecaností) to nebude krátké povídání! Kam a na čem pojede? Jak to je se vztahy uvnitř expedičních týmů, se sexem, drogami…a rock and rollem? Proč se hádá na sociálních sítích? Je Dan milionář? Má ve svých filmech z expedic snad i něco, co není pravda…? Nosí brýle? a tak dále…:-) Setkali jsme se při příležitosti vysílání živého setkání na platformě www.mojekinolive.cz, kterou založili lidi z kina a distribuce Aero, aby pomáhali zavřeným kinům. A tak jsme se pro dobrou věc pořádně rozpovídali, ať se to vezme z gruntu!

Kosmonaut Vladimír Remek je pro mne veliká osobnost. Málokdo ví, co to vlastně znamená připravit se na kosmický let, jak probíhal výcvik a výběr pilotů. Teď máte možnost si to poslechnout. 2. března roku 1978 odstartoval Sojuz 28 a vydal se ke stanici Saljut 6. Uvnitř kosmické lodi byl kromě Alexeje Gubareva také první kosmonaut mimo USA a SSSR.

Rozhovor byl natočený během přednášky z cyklu Nadačního fondu Historie dobrodružství v kině Vesmír v Ostravě.

Odkazy:
www.remek.cz
www. hvezdarna.cz

Radůza se mi prolíná životem a tvorbou řadu let. Potkával jsem ji na Karlově mostě, když jsem tam v 90.letech hrával s kamarádem Honzou (dnes významným dirigentem), složila mi nádhernou muziku do filmu Století Miroslava Zikmunda, a teď, 16.2.2021 jsme pro ni s přáteli přenášeli streamovaný koncert, který jsem s potěšením režíroval. Protože se nám podařilo mít techniku připravenou dostatečně včas, měl jsem příležitost natočit s ní tento hausbot, tento rozhovor, a konečně jí to všechno říct – a za všechno poděkovat. Proto se dopředu omlouvám těm, kteří se občas zlobí, že se s hosty nehádám – nedělám to, a nebudu to dělat ani teď – nezvu si hosty, se kterými bych se chtěl hádat, ale ty, kterých si vážím, které obdivuji. Tak stejně nečekejte, že by to byla přednáška, kde se nábožně poslouchají moudra respondentky – jedná se o rozhovor, debatu dvou lidí. Ale bylo to pro mne krásné setkání, moc vítaná debata – a snad se bude líbit i Vám a snad to na Vás přenese trochu té radosti, kterou jsme ten den všichni zažili…

Dvě hodiny po tomto rozhovoru Radůza spolu s kytaristou Pepou Štěpánkem odehrála koncert, který jsme streamovali do celého světa. Přímo večer se k němu připojilo 4.000 diváků(!) a další si pustili záznam. Ten je do 16.3.2021 ke zhlédnutí pro každého na www.koncertzpracovny.cz.

Přátelé nám přivezli z Galapág čerstvý kakaový bob. A protože děti v Evropě (a mnozí dospělí taky) netuší, co je uvnitř, rozhodli jsme se to společně zjistit. Otevřít, prohlédnout, ochutnat, rozkousat a….pozřít! (někteří)