Je tu další rozhovor s prof. Annou Hogenovou. Filozofie každodennosti – každodenní filozofie: odpovědi na vaše otázky. Když jsem před měsícem nabídl, ať napíšete, co by vás od paní Hogenové zajímalo, netušil jsem, kolik se toho sejde! A když jsme začali natáčet, netušil jsem, jak se to všechno bude doplňovat, že si to sedne dohromady. Člověk si pak říká, jak spolu opravdu spousta věcí souvisí…
Kdyby pro někoho byl začátek příliš složitý, anebo kdyby si chtěl skočit rovnou na konkrétní otázku, využijte odkazy níž.

S tím, co během našeho rozhovoru zaznělo, nemusíte souhlasit, cílem není nikoho do ničeho nutit. Cílem je popřemýšlet nad životem a je na každém jak moc hluboko…protože to je cesta k nalezení…tišiny duše…:-)

Nakonec mi to nedá, abych nenapsal jeden citát, který byl adeptem na nadpis:
„Nenuťte se do pozitivního myšlení.“

Otmar Oliva je horolezec, který vytváří úžasné sochy. Anebo mezinárodně proslavený sochař, který má rád hory. Anebo je to disident, který to dotáhl až k papeži Janu Pavlu II. Anebo je to slavný a úspěšný sochař, který seděl v kriminále…anebo….však vy si uděláte obrázek sami. Je to otevřený chlap, obdařený úžasným talentem, upřímností a unikátním pohledem na svět i na víru. Rád toto video nahrávám na začátku času adventního roku 2020, ale podle mne stojí za poslech kdykoli. Poslechněte si příběh muže, který vytvořil interiér papežovy vatikánské kaple Redemptoris mater, ale také třeba kříž na vrcholu Gerlachova štítu, žezlo pro Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy, výzdobu včetně oltáře pro „Pražské Jezulátko“ v kostele Panny Marie Vítězné na Malé Straně v Praze… Asi stejně jako já si nakonec řeknete, že nejlepší příběhy a scénáře stejně vždycky píše život…anebo přesněji: Bůh.

Tady je odkaz na galerii s výzdobou papežské kaple, kterou tvořil Otmar: http://www.otmaroliva.cz/redemptoris-mater-2/
obzvláště papežský trůn doporučuji vaší pozornosti…

odkazy:
www.otmaroliva.cz

Pokud budete chtít jít dál po Otmarově příběhu, doporučuji toto:
https://www.pametnaroda.cz/cs/oliva-otmar-1952
https://vltava.rozhlas.cz/sochar-otmar-oliva-cichova-pamet-je-ta-nejniternejsi-hory-jsem-si-zamiloval-skrz-8140744

Rakouský rodák Bruno Baumann v roce 1996 málem zemřel žízní při neúspěšném pokusu přejít pěšky a sólo poušť Gobi. Přežil a tato lekce se stala základem pro sedmiletou práci, kdy se připravoval na druhý pokus. Napodruhé uspěl a stal se prvním a jediným člověkem na světě, který pěšky, sólo a bez podpory uspěl. Co se naučil, jak se orientovat v poušti, co je na těchto pustinách krásné a také co se stane s mnoha všeobjímajícími ideály, když přijde skutečná písečná bouře?

Pokud je Čína náš nepřítel, měli bychom ji znát. Pokud je Čína náš přítel, o to víc bychom o ní měli vědět. Každý má nějaký názor na Čínu – ale na čem je tento názor postaven? Překvapuje mne, jak málo použitelných informací se v té všeobecné diskusi objevuje. Většinou je vše postaveno na emocích (ať jde o odpor anebo náklonnost), a proto jsem oslovil vedoucího mezinárodního projektu Sinofon.cz (nebojte, neplatí to Čína ani Gates nebo Soros:-). Ondřej Kučera studoval čínskou a anglickou filologii a politologii na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a čínský jazyk, čínskou správu a právo na Tchajpejské univerzitě. Pro mne to byl vzácný respondent, který je schopen hovořit o tom, co je v Číně problematické ba špatné, i o tom, co bychom se od nich mohli učit. Jen pro zajímavost – Číňané se učí i od nás! Pokud si chcete začít v hlavě rovnat jak to s tou Čínou je, tento rozhovor by nemusel být špatný start…

V den státního svátku zveřejňujeme druhý díl této akademie, kterou politici pohrdli. :-))) A v tento sváteční den se jedná o díl, který je zaměřený na osobnosti našich moderních dějin – podle mne to je docela třaskavý příspěvek do debat zavilých zastánců či odpůrců TGM, Gotwalda, Beneše, Havla, Husáka a dalších… Nuže kdo je připraven vnášet do zažitých dezinterpretací a běžných klišé čerstvý vzduch reality, stačí kliknout na play!

Ředitel Zoo Praha má osobitý bod, ze kterého kouká na svět. Z pozice někoho, kdo vede záchranné projekty po celém světě, najednou vidí spoustu věcí v jiné perspektivě: Co jsme my Češi zač, jak se mění světová druhová rozmanitost, kde by se mohl vzít COVID 19… K tomuto rozhovoru můžete přistoupit jako k povídání v době, kdy je Zoo Praha už podruhé zavřená, anebo taky jako k zamyšlení, co všechno v dnešní době vypovídají zoologické zahrady nejen o zvířatech, ale taky o lidech a o stavu světa.

Možná podobně jako spousta jiných podceňujete, jak moc se toho dá o životě zjistit ve velkých výškách. Nechejte se inspirovat Anče Kuchařovou! Inspirace – to je jeden z darů, který podle mne dostáváme od hostů každého rozhovoru na hausbotu. Vždycky jsem rád, když mám štěstí na ženskou, kterou přivítám mezi hosty HousboTalku. Zlobí mne, že mám před kamerou většinou chlapy. Anička Kuchařová je parádní host – nejen proto, že je nejúspěšnější česká slacklinerka a highlinerka, nejen proto, jak velké má mezinárodní renomé. Obdivuji u ní i to, že se dokáže postavit strachu, který cítí v těch neskutečných výškách na tenké lajně. Ale hlavně mám na ní rád to, že při tom všem zůstává ženská. Spousta žen na určitém stupni úspěchu začne přejímat mužské modely fungování. Tak to není tento případ…

Pavel Ryba je největší český obchodník se zlatem a největší evropský obchodník se stříbrem. Prodal drahé kovy za víc než deset miliard korun. To už je dostatečná kvalifikace, aby o hodnotách drahých kovů a jejich vztazích k ostatní ekonomice věděl dost. Přišel bos, bez bot, jak je jeho zvykem, přišel neformálně v tričku, bez obleku. Osobitý chlapík. Byl jsem zvědav na jeho pohled, co se děje a bude dít se světovou ekonomikou, co spustil COVID a co je podle něj nevyhnutelné tak jako tak. Přijde mi, že podobné informace patří do jakési „ekonomické gramotnosti“ k soustavě znalostí, které bychom měli mít všichni snad už ze školy, abychom se dokázali sami rozhodovat, co se svými penězi a také abychom mohli usuzovat, co se s ekonomikou a se světem děje. Pavel Ryba před nedávnem vydal knihu „Zlatý boss, který chodil bos“, ve které shrnuje vlastní životní i podnikatelský příběh (líbilo by se vám taky mít firmu s miliardovým obratem?), a ve které dál vysvětluje svůj pohled na ekonomiku a její vývoj, dynamiku.

Když přesně před rokem nabídl historik Doc.Michal Stehlík zdarma semestrální kurz moderních dějin českým politikům (aby neříkali nesmysly), zatoužil jsem takový kurz navštěvovat sám. Utekl rok a nikdo z politiků kýžené nabídky nevyužil! Velká chyba! A tak je to tady: Nejen pro politiky, ale PRO VŠECHNY! Užijte si neotřelé jádro našich moderních dějin. A diskutujte, nesouhlaste, podporujte, debatujte – protože znalosti a schopnost debatovat jsou pilíře mostu ke smysluplné budoucnosti. A kdoví, třeba někdy i nějaký ten politik sem zavítá…

Taky už vás někdy napadlo, jak bychom asi dopadli, kdybychom se srovnali s tzv. primitivními kmeny? Antropolog doc.Martin Soukup to pro Hausbot PH udělal v našem rozhovoru. Myslím, že ledacos vás překvapí. Jak by se měl chovat člověk, který někam přicestuje? Může být v pořádku zabít cizího misionáře? V čem se lišíme od malých kmenů – a je důvod snažit se být stejní jako oni? Máme odvahu být sami sebou?

Setkání s touto legendou světové filmařiny, to byl zážitek! Zanussiho filmy získaly ocenění po celém světě, mimo jiné na prestižních festivalech v Cannes anebo v Benátkách. Vyučuje po celém světě od Spojených států přes Čínu až po Indii. Vystudovaný filozof a fyzik spolupracoval i s Vatikánskou kulturní komisí.

„Fyzika a filozofie nebo náboženství si nijak nemusí odporovat, dokonce se v mnoha ohledech doplňují a podporují.“

Asi není možné, aby Danovo jméno nevyvolávalo emoce – a hned docela vyhraněné. Možná jste navíc slyšeli o Blanickém manifestu. Je x věcí, ve kterých se rozcházíme, ale taky je docela hodně věcí, ve kterých Danovi fandím, jsme zajedno. Jsem moc zvědavý co na toto povídání řeknete a moc bych si přál, abyste si to poslechli do konce, protože jsem snad nezažil, aby se ten bouřlivák veřejně takhle rozpovídal…Dane díky a myslím, že jsme oba hodně zvědaví, jak kdo z posluchačů bude schopen překračovat hranice svých bublin. 🙂

František Vrabel je nesmírně zajímavý chlap. Objevil počítačové postupy jak sledovat a analyzovat, co se píše v médiích po celém světě. A to vše v reálném času. Díky tomu má firmu která funguje na mezinárodním poli, ale také je schopen se jen tak pro zajímavost podívat, co tvrdí jaká média a nakolik lžou anebo upravují skutečnost. Tím pádem jeho výsledky nejsou žádná dojmologie ani soubor pocitů, ale jsou to tvrdá, jasná data. To už nikdo neukecá…Za sebe můžu říci, že bych jeho poznatky učil na školách, dával do povinné četby a řadím je někam ke gramotnosti dnešního světa…

John Perkins pracoval jako vedoucí poradce v konzultační firmě Světové banky. Byl bohatý, úspěšný, jednal se státníky po celém světě. Postupně ale došel k přesvědčení, že ekonomická pomoc rozvojovým zemím je jen sofistikovaný způsob, jak okrádat tyto země o jejich zdroje, chudé ožebračit a kolaboranty ocenit. Napsal světový bestseller, knihu Zpověď lovce ekonomik, a přešel na „druhou stranu“. Přímo jmenuje viníky atentátů na prezidenty Panamy a Ekvádoru, hovoří o tom, jak přežil pokus o atentát. Dnes pomáhá jihoamerickým indiánům v boji proti nadnárodním koncernům. Máte odvahu pohlédnout do tváře vlastní civilizace?

Přesně volená slova, brilantní a zřetelné formulace. Upřený pohled do očí, přítomnost tady a teď. Řekl bych, že tím Anna Hogenová posluchače uklidňuje – cítím, že tu o něco jde, a že existuje řešení. To je navzdory všem strachům, dezinformacím a nejistotám dnešního světa najednou úžasná, dobrá zpráva. Není možné žít bez filozofie, ani ten největší drsoň pragmatismu nemůže být bez toho, že si o světě, o sobě a o lidech kolem sebe něco myslí. To je jeho filozofie. Tato věda není mudrováním o životě, ale jakýmsi základním „úklidem“ v hodnotách, pro které má smysl žít a za které má smysl se postavit. Paní profesorka Hogenová je dáma, která dokáže být odborná a konkrétní, ale přitom zůstává v kontaktu s „normálním světem“, je v kontaktu s každodenností. Setkali jsme se o prázdninách u ní na chalupě, postavili kamery a začali povídání, které pro mne bylo jedním z nejsilnějších a nejkrásnějších, jaké jsem kdy s kým měl tu čest vést.

S ekonomem Vladimírem Pikorou z Next Finance jsme se pokusili osvětlit, co se teď děje se světovou i naší ekonomikou, aby se v tom člověk mohl nějak vyznat a případně si sám udělat vlastní názor. Co způsobil koronavir a na něj navázaná politická rozhodnutí? Jak se může odrazit český rekordní půlbilionový schodek na našich životech? Oč jde s evropským záchranným fondem? A co teď dělat se svými penězi – pokud někdo nějaké má…?
Vladimíra si vážím pro přímočarost, nebojácnost, s jakou řekne svůj názor a přitom pro jeho otevřenost diskusi. Někteří mu podsouvají že je proti EU, anebo naopak, že je proti támhletomu a kdečemu…ale ono to je prosté. Vladimír Pikora je zastáncem svobody, a tak se čas od času ocitá ve při s lidmi z různých táborů, pokud dostanou pocit, že mají patent na pravdu.

Věříte předpovědím počasí? Karl Gabl pomohl svými analýzami k úspěchu mnoha legendárním horolezeckým výpravám, i když jejich členy třeba nikdy nepotkal. A důvěra lezců v jeho předpovědi bývá tak veliká, že vyrazí na cestu i když ještě zuří bouře. Pokud Karl řekl, že přejde, pak není důvod nic odkládat.
Toto natáčení bylo setkáním s laskavým mužem, který miluje hory – a lidi. Umí nést odpovědnost za životy členů expedic, i za svůj. Někdejší držitel světového lyžařského rekordu umí rekonstruovat počasí i do minulosti a díky tomu luštit například i tajemství Malloryho expedice na Everest.

Fotila války, nakonec se věnuje zvířatům po celé planetě. Opakovaně získala ocenění na World Press Photo, její fotky nakupují světové agentury. Člověk by si řekl „ta už je v klidu, ta je za vodou.“ Ale je to jinak – nečekejte sebejistou dámu, která je zakotvená v tom, co umí a na co má „glejt“. Pořád zkouší něco nového – točí malá videa i dokumentární filmy, věnuje se svému instagramu a pochopitelně fotí. Nečekejte ani, že by vydávala jednu obrazovou publikaci za druhou – „na knihu člověk musí mít projekt, misi, myšlenku, cíl, aby knížka měla smysl.“ Když vymyslela, že se bude věnovat pandám, nejprve ji v National Geographic odmítli – podstatný byl ale projekt, ne smlouva, a tak se zakousla a celý cyklus uskutečnila ve vlastní produkci – a výsledek byl tak dobrý, že původně odmítající společnost dala kýžený článek na titulní stranu! „Nedívejte se kam chcete dojít, ale věnujete se tomu, pro co žijete, co vás zajímá. Až potom mohou přijít výsledky!“ Natáčení tohoto Hausbotu proběhlo díky Czech Photo Centre, kam Ami přijeli jako porotkyně Czech Nature Photo.

Příběh s koronavirem ukončil první dějství. Teď se vedou debaty, co bude dál. Nakolik se svět změní, co se bude dít se světovou i lokální ekonomikou atd. Přijde mi, že stále platí, že nikdo nemá jistý recept, všichni oscilujeme mezi jasným „nevím“ po subjektivní „já se domnívám“. Ale na budoucnost jsme všichni zvědaví stejně. Jestli se někde můžeme maličko informovat, pak je to historie. Pravda, nic takového se ještě nikdy nestalo, ale třeba najdeme někde v minulosti nějakou událost, nad kterou by mohlo mít smysl se pozastavit. Vážím si toho, že se do historicky-rizikové debaty se mnou pustil profesor historie Martin Kovář.

S Václem Cílkem jsme se potkali u něj na chalupě, abychom udělali dotáčku do filmu Civilizace, který teď dokončujeme. Rovnou jsme natočili i tento rozhovor – nevím jak to je ve vašem okolí, ale na mém fcb a kolem mne mám pocit, že se všechno zjednodušuje, kamarádi se dělí na ty, kteří mají až přehnaný strach a na ty, kteří naopak mají pocit, že všichni všechno přehání a dohromady se nic neděje. Hlavně s tím být rychle hotov, hodit to ze stolu a pryč a zabalit do nějakého obecně zažitého klišé. A do toho silná slova, emoce, řeči o válce a tak…:-o Takže tentokrát jsme se s Václavem Cílkem bavili o těch hlučných a silných slovech, jako že za všechno může člověk, že nám to příroda spočítá atd. (však jste jich už sami určitě slyšeli spoustu) a spíš jsme se vždycky posunuli k tomu, co může udělat člověk sám se sebou a jak na dění kolem sebe pohlížet. Možná trochu komornější, intimnější rozhovor pro ty, kteří si chtějí uchovat zdravý rozum a radost ze života, alespoň trochu vybalancovanou duši, ať už se kolem děje cokoli.