Povídání o tichu s úspěšným českým spisovatelem Josefem Formánkem…
Pepa přijel na vltavský hausbot unavený po celém dni v Praze. Právě možnost povídat si a natáčet večer, byla ukázkou důvěry, ukázkou našeho kamarádství, protože to znamenalo, že si navzájem věříme, i když ani jeden z nás nemá situaci úplně pod kontrolou a vydáváme se na vlny nejisté budoucnosti. Když jsem hrubý sestřih poslal Pepovi k posouzení, vyčítal si, že je před kamerou málo energický, měl pocit, že toho říká málo… Já mám jiný dojem. Právě ztišení a tempo této debaty mi připadá velmi osobní, výjimečné. Pepa se tu ukazuje, jak ho znám ze společných setkání, ale málokdy v médiích. (navíc ke Knize o tichu mi to přijde na místě, no ne?)

O NAŠICH SOUSEDECH

Jaké vlastně máme historické vztahy s okolními zeměmi? Ruku na srdce – kolik toho víte o našich sousedech? Naší historií se velmi zajímavě až do dneška line vývoj těchto vztahů. Vždy to nějak odráží naše příběhy a bohužel, docela často také určitou nezralost. Je to už jinak? Je tu další díl Stehlíkova kurzu moderních dějin!

Doporučená literatura:
Tomasz Jurek, Martin Wihoda, Jiří Friedl, Miloš Řezník: Dějiny Polska, NLN – Nakladatelství Lidové noviny 2017.
Lazsló Kontler, Miloslav Korbelík: Dějiny Maďarska, NLN-Nakladatelství Lidové noviny 2011.
Dušan Kováč, Dějiny Slovenska, NLN-Nakladatelství Lidové noviny 2011.
Kol. autorů: Dějiny Rakouska, NLN-Nakladatelství Lidové noviny 2010.
Helmut Müller, Hanna Vollrath, Karl Friedrich Krieger: Dějiny Německa, NLN-Nakladatelství Lidové noviny 1995.
Kol. autorů: Rozumět dějinám: vývoj česko-německých vztahů na našem území v letech 1848-1948, Gallery 2002.

odkazy:
www.michalstehlik.cz
www.prepistedejiny.cz

Je to tak? Jak na tom ve skutečnosti jsme a hlavně jak to bylo v moderní historii?
Maličko se obávám, že jestli jsme v minulých částech balancovali na hraně zloby oponentů, tak tentokrát jsme urazili úplně všechny…ale rozhodně to není cílem!

…a pozor: toto je rozhovor skutečně natáčený přímo u mne na hausbotu!

Loňský host našeho festivalu NEZNÁMÁ ZEMĚ a držitel ceny Kantuta za rok 2019 Jihoafričan Andre Hartmann je první člověk na světě, který se potápěl s velkým bílým žralokem bez jakýchkoli ochranných pomůcek. Spolupracoval snad se všemi špičkovými světovými produkcemi od BBC, Discovery Channel až po National Geographic. Jako jeden z mála lidí začal chápat logiku chování těchto nebezpečných predátorů. Jak uvažuje člověk, který jako domácího mazlíčka choval třeba kobru anebo zmiji útočnou?

Co myslíte, je možné transplantovat mozek? Dají se vyhledat přesná místa, kde máme v hlavě uloženy cizí jazyky? Anebo je možné, aby se operoval mozek pacientovi při vědomí? Profesor Vladimír Beneš je český lékař, neurochirurg, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha. Loni vyšla jeho kniha Mé cesty do hlubin mozku, se kterou ztrhal žebříčky prodeje. Poslechněte si, co dokáže jeden z nejlepších světových opravářů lidských hlav! Jednoho až napadne, jaká je škoda, že to podobně nejde i s myšlenkami, co jsou uvnitř, ale to sem nepatří, to je už je úúúúplně jiný obor… 🙂

VZNIK ČESKOSLOVENSKA

Třetí díl našeho seriálu o moderních dějinách České republiky zveřejňujeme v předvečer státního svátku 17.11.2020. Tématem je tentokrát vznik Československa. Jistě, máme v tom všichni jasno, přece jsme se to učili ve škole a navíc v čem jiném by se měl orientovat každý Čech, než alespoň v základních okolnostech vzniku našeho státu…tak príma, co bychom říkali, kdyby se vedla řeč o národnostním složení nově založené země? Kdyby padla otázka po národní identitě? Jaké byly vzájemné vztahy a potřeby Čechů a Slováků v době založení a pak i v průběhu fungování našeho společného státu? A jak to vůbec bylo s vlivem Německa a Sovětského svazu na naše dějiny? Je tu další díl….a další nálož třaskavých námětů do debat a do diskuzí!

Je tu další rozhovor s prof. Annou Hogenovou. Filozofie každodennosti – každodenní filozofie: odpovědi na vaše otázky. Když jsem před měsícem nabídl, ať napíšete, co by vás od paní Hogenové zajímalo, netušil jsem, kolik se toho sejde! A když jsme začali natáčet, netušil jsem, jak se to všechno bude doplňovat, že si to sedne dohromady. Člověk si pak říká, jak spolu opravdu spousta věcí souvisí…
Kdyby pro někoho byl začátek příliš složitý, anebo kdyby si chtěl skočit rovnou na konkrétní otázku, využijte odkazy níž.

S tím, co během našeho rozhovoru zaznělo, nemusíte souhlasit, cílem není nikoho do ničeho nutit. Cílem je popřemýšlet nad životem a je na každém jak moc hluboko…protože to je cesta k nalezení…tišiny duše…:-)

Nakonec mi to nedá, abych nenapsal jeden citát, který byl adeptem na nadpis:
„Nenuťte se do pozitivního myšlení.“

Otmar Oliva je horolezec, který vytváří úžasné sochy. Anebo mezinárodně proslavený sochař, který má rád hory. Anebo je to disident, který to dotáhl až k papeži Janu Pavlu II. Anebo je to slavný a úspěšný sochař, který seděl v kriminále…anebo….však vy si uděláte obrázek sami. Je to otevřený chlap, obdařený úžasným talentem, upřímností a unikátním pohledem na svět i na víru. Rád toto video nahrávám na začátku času adventního roku 2020, ale podle mne stojí za poslech kdykoli. Poslechněte si příběh muže, který vytvořil interiér papežovy vatikánské kaple Redemptoris mater, ale také třeba kříž na vrcholu Gerlachova štítu, žezlo pro Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy, výzdobu včetně oltáře pro „Pražské Jezulátko“ v kostele Panny Marie Vítězné na Malé Straně v Praze… Asi stejně jako já si nakonec řeknete, že nejlepší příběhy a scénáře stejně vždycky píše život…anebo přesněji: Bůh.

Tady je odkaz na galerii s výzdobou papežské kaple, kterou tvořil Otmar: http://www.otmaroliva.cz/redemptoris-mater-2/
obzvláště papežský trůn doporučuji vaší pozornosti…

odkazy:
www.otmaroliva.cz

Pokud budete chtít jít dál po Otmarově příběhu, doporučuji toto:
https://www.pametnaroda.cz/cs/oliva-otmar-1952
https://vltava.rozhlas.cz/sochar-otmar-oliva-cichova-pamet-je-ta-nejniternejsi-hory-jsem-si-zamiloval-skrz-8140744

Rakouský rodák Bruno Baumann v roce 1996 málem zemřel žízní při neúspěšném pokusu přejít pěšky a sólo poušť Gobi. Přežil a tato lekce se stala základem pro sedmiletou práci, kdy se připravoval na druhý pokus. Napodruhé uspěl a stal se prvním a jediným člověkem na světě, který pěšky, sólo a bez podpory uspěl. Co se naučil, jak se orientovat v poušti, co je na těchto pustinách krásné a také co se stane s mnoha všeobjímajícími ideály, když přijde skutečná písečná bouře?

Pokud je Čína náš nepřítel, měli bychom ji znát. Pokud je Čína náš přítel, o to víc bychom o ní měli vědět. Každý má nějaký názor na Čínu – ale na čem je tento názor postaven? Překvapuje mne, jak málo použitelných informací se v té všeobecné diskusi objevuje. Většinou je vše postaveno na emocích (ať jde o odpor anebo náklonnost), a proto jsem oslovil vedoucího mezinárodního projektu Sinofon.cz (nebojte, neplatí to Čína ani Gates nebo Soros:-). Ondřej Kučera studoval čínskou a anglickou filologii a politologii na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a čínský jazyk, čínskou správu a právo na Tchajpejské univerzitě. Pro mne to byl vzácný respondent, který je schopen hovořit o tom, co je v Číně problematické ba špatné, i o tom, co bychom se od nich mohli učit. Jen pro zajímavost – Číňané se učí i od nás! Pokud si chcete začít v hlavě rovnat jak to s tou Čínou je, tento rozhovor by nemusel být špatný start…

V den státního svátku zveřejňujeme druhý díl této akademie, kterou politici pohrdli. :-))) A v tento sváteční den se jedná o díl, který je zaměřený na osobnosti našich moderních dějin – podle mne to je docela třaskavý příspěvek do debat zavilých zastánců či odpůrců TGM, Gotwalda, Beneše, Havla, Husáka a dalších… Nuže kdo je připraven vnášet do zažitých dezinterpretací a běžných klišé čerstvý vzduch reality, stačí kliknout na play!

Ředitel Zoo Praha má osobitý bod, ze kterého kouká na svět. Z pozice někoho, kdo vede záchranné projekty po celém světě, najednou vidí spoustu věcí v jiné perspektivě: Co jsme my Češi zač, jak se mění světová druhová rozmanitost, kde by se mohl vzít COVID 19… K tomuto rozhovoru můžete přistoupit jako k povídání v době, kdy je Zoo Praha už podruhé zavřená, anebo taky jako k zamyšlení, co všechno v dnešní době vypovídají zoologické zahrady nejen o zvířatech, ale taky o lidech a o stavu světa.

Možná podobně jako spousta jiných podceňujete, jak moc se toho dá o životě zjistit ve velkých výškách. Nechejte se inspirovat Anče Kuchařovou! Inspirace – to je jeden z darů, který podle mne dostáváme od hostů každého rozhovoru na hausbotu. Vždycky jsem rád, když mám štěstí na ženskou, kterou přivítám mezi hosty HousboTalku. Zlobí mne, že mám před kamerou většinou chlapy. Anička Kuchařová je parádní host – nejen proto, že je nejúspěšnější česká slacklinerka a highlinerka, nejen proto, jak velké má mezinárodní renomé. Obdivuji u ní i to, že se dokáže postavit strachu, který cítí v těch neskutečných výškách na tenké lajně. Ale hlavně mám na ní rád to, že při tom všem zůstává ženská. Spousta žen na určitém stupni úspěchu začne přejímat mužské modely fungování. Tak to není tento případ…

Pavel Ryba je největší český obchodník se zlatem a největší evropský obchodník se stříbrem. Prodal drahé kovy za víc než deset miliard korun. To už je dostatečná kvalifikace, aby o hodnotách drahých kovů a jejich vztazích k ostatní ekonomice věděl dost. Přišel bos, bez bot, jak je jeho zvykem, přišel neformálně v tričku, bez obleku. Osobitý chlapík. Byl jsem zvědav na jeho pohled, co se děje a bude dít se světovou ekonomikou, co spustil COVID a co je podle něj nevyhnutelné tak jako tak. Přijde mi, že podobné informace patří do jakési „ekonomické gramotnosti“ k soustavě znalostí, které bychom měli mít všichni snad už ze školy, abychom se dokázali sami rozhodovat, co se svými penězi a také abychom mohli usuzovat, co se s ekonomikou a se světem děje. Pavel Ryba před nedávnem vydal knihu „Zlatý boss, který chodil bos“, ve které shrnuje vlastní životní i podnikatelský příběh (líbilo by se vám taky mít firmu s miliardovým obratem?), a ve které dál vysvětluje svůj pohled na ekonomiku a její vývoj, dynamiku.

Když přesně před rokem nabídl historik Doc.Michal Stehlík zdarma semestrální kurz moderních dějin českým politikům (aby neříkali nesmysly), zatoužil jsem takový kurz navštěvovat sám. Utekl rok a nikdo z politiků kýžené nabídky nevyužil! Velká chyba! A tak je to tady: Nejen pro politiky, ale PRO VŠECHNY! Užijte si neotřelé jádro našich moderních dějin. A diskutujte, nesouhlaste, podporujte, debatujte – protože znalosti a schopnost debatovat jsou pilíře mostu ke smysluplné budoucnosti. A kdoví, třeba někdy i nějaký ten politik sem zavítá…

Taky už vás někdy napadlo, jak bychom asi dopadli, kdybychom se srovnali s tzv. primitivními kmeny? Antropolog doc.Martin Soukup to pro Hausbot PH udělal v našem rozhovoru. Myslím, že ledacos vás překvapí. Jak by se měl chovat člověk, který někam přicestuje? Může být v pořádku zabít cizího misionáře? V čem se lišíme od malých kmenů – a je důvod snažit se být stejní jako oni? Máme odvahu být sami sebou?

Setkání s touto legendou světové filmařiny, to byl zážitek! Zanussiho filmy získaly ocenění po celém světě, mimo jiné na prestižních festivalech v Cannes anebo v Benátkách. Vyučuje po celém světě od Spojených států přes Čínu až po Indii. Vystudovaný filozof a fyzik spolupracoval i s Vatikánskou kulturní komisí.

„Fyzika a filozofie nebo náboženství si nijak nemusí odporovat, dokonce se v mnoha ohledech doplňují a podporují.“

Asi není možné, aby Danovo jméno nevyvolávalo emoce – a hned docela vyhraněné. Možná jste navíc slyšeli o Blanickém manifestu. Je x věcí, ve kterých se rozcházíme, ale taky je docela hodně věcí, ve kterých Danovi fandím, jsme zajedno. Jsem moc zvědavý co na toto povídání řeknete a moc bych si přál, abyste si to poslechli do konce, protože jsem snad nezažil, aby se ten bouřlivák veřejně takhle rozpovídal…Dane díky a myslím, že jsme oba hodně zvědaví, jak kdo z posluchačů bude schopen překračovat hranice svých bublin. 🙂

František Vrabel je nesmírně zajímavý chlap. Objevil počítačové postupy jak sledovat a analyzovat, co se píše v médiích po celém světě. A to vše v reálném času. Díky tomu má firmu která funguje na mezinárodním poli, ale také je schopen se jen tak pro zajímavost podívat, co tvrdí jaká média a nakolik lžou anebo upravují skutečnost. Tím pádem jeho výsledky nejsou žádná dojmologie ani soubor pocitů, ale jsou to tvrdá, jasná data. To už nikdo neukecá…Za sebe můžu říci, že bych jeho poznatky učil na školách, dával do povinné četby a řadím je někam ke gramotnosti dnešního světa…

John Perkins pracoval jako vedoucí poradce v konzultační firmě Světové banky. Byl bohatý, úspěšný, jednal se státníky po celém světě. Postupně ale došel k přesvědčení, že ekonomická pomoc rozvojovým zemím je jen sofistikovaný způsob, jak okrádat tyto země o jejich zdroje, chudé ožebračit a kolaboranty ocenit. Napsal světový bestseller, knihu Zpověď lovce ekonomik, a přešel na „druhou stranu“. Přímo jmenuje viníky atentátů na prezidenty Panamy a Ekvádoru, hovoří o tom, jak přežil pokus o atentát. Dnes pomáhá jihoamerickým indiánům v boji proti nadnárodním koncernům. Máte odvahu pohlédnout do tváře vlastní civilizace?