Miroslav Náplava je spisovatel, cestovatel a režisér. Je to taky můj (nejen cestovatelský) parťák a dlouholetý přítel, kamarád. Televize Prima ZOOM právě vysílá druhou sérii Mirkova seriálu Srdcaři na severu. (Doporučuji vaší pozornosti!) V tomto – troufám si říci až profilovém rozhovoru – otevřeně mluví o svém přístupu k cestování, k psaní knih i k zapomenutým osobnostem, kterým pomáhá opět vstoupit do hlav a duší diváků. Mirek už řadu let pracuje na knize o Kryštofu Harantovi z Polžic a Bezdružic, posouvá žánr cestopisu do jiných forem (už jste slyšeli o travelpunku?) a také se rozhodl, že letos pro  Haranta nechá odlít zvon! Chcete být u toho? Poslouchejte a zapojte se!

Ekonom Tomáš Sedláček nepodléhá strachu, že by si měl myslet anebo říkat obecně sdílené názory. O to víc mne naše setkání bavilo. Od současné světové situace, jsme probrali osobní konspirační teorii Tomáše Sedláčka, budoucnost životů mimo naše těla až po schopnost objevovat ve svém životě splněné sny. Nakonec jsme se docela exaktním rozhovorem dostali k tomu, že vlastní spokojenost máme víceméně ve vlastních rukou….ale podstatné je přijít na to, jak to v těch vlastních rukách dokázat…
Tento rozhovor jsme naplánovali spolu s projektem Šťastné Česko – v návaznosti na aktivity tohoto Nadačního fondu jsme zahájili i malý seriál populárně vědeckých rozhovorů o tom, jak se nám Čechům v naší zemi a v našich životech žije.

Odkazy:
Blog Tomáše Sedláčka: https://blog.aktualne.cz/blogy/tomas-sedlacek.php
YT kanál:  @Tomas Sedlacek
Facebook: https://www.facebook.com/sedlacekt

https://stastnecesko.cz/

Přijměte pozvání k neobvyklému setkání: Herec Jan Budař vidí svět svýma očima – vidí víc a vidí po svém. Povídali jsme si o přístupu k herectví, o tom, jak se stát Čapkem, jak prožívat radost a také jak ji k sobě vůbec pustit. Když jsme spolu byli minulý týden na výletě, jeden z kolemjdoucích se k Honzovi hrnul se slovy: Vás znám z televize a z filmů, vy jste pan Úlisný! Chvíli jsem Janovi záviděl jeho popularitu a chvíli jsem litoval jak tvrdě se člověku promítnou do života charaktery a jména některých rolí – co s tím? I o tom jsme si povídali. Důležitá část rozhovoru se týkala knih, které Jan píše, a které si sám ilustruje. Pohádka Princ Mamánek se připravuje ke zfilmování a Příběh lásky před pár týdny vyšel pod křídly nakladatelství Albatros.

www.janbudar.cz

Rozluštil tajemství Tutanchamonovy smrti, zkoumal pyramidy v Gíze včetně Cheopsovy, byl ministrem památek Egypta….a s naprostou jistotou ví, proč už by dnes nikdo nestavěl pyramidu. Bylo to setkání s charismatickým, silným chlapem. Bylo to setkání s mužem, který studuje historii a díky tomu ví o naší současnosti, to, co mnoha lidem uniká. Tento rozhovor má možná větší vztah k dnešku, než lecjaké sociologické studie…

70 % památek je pořád neobjevených – Každý úsek historie má své trendy – Moderní Egypt je postavených nad tím starým Egyptem – Musíme se poučit z historie – Bez spolupráce všech zemí světa může naše globální civilizace zmizet – Egyptské památky patří lidem celého světa – Svou vášní učiníte cokoliv velkým.

Rusko, Sovětský svaz – to je velmi třaskavé téma. Je několik zažitých klišé jako že „ruský člověk je nejhodnější na světě“, že „Putin je strůjce zla,“ „Rusko je největší nebezpečí světa“ a spousta dalších. Ale nic se nestane samo od sebe, každá mince má dvě strany… Libor Dvořák je komentátorem Českého rozhlasu a má jednu úžasnou vlohu: dokáže o Rusku anebo Sovětském svazu hovořit bez závoje předsudků. Chválí co je dobré a kritizuje, co dobré není. Jeho komentáře ve vysílání si nenechávám ujít, protože nezaujatých názorů jedním nebo druhým směrem je málo. Dal jsem si cíl, že se pokusíme udělat rozhovor jako jakýsi úvod do přemítání o současném Rusku. Jasně, že to je téma na semestr na vysoké škole, jasně, že zjednodušení se nevyhneme a nějaká témata určitě nezazní – napište, dejte vědět, co chcete probrat, u čeho se třeba příště zastavit…Tak se moc těším na debatu pod tímto videem…

„Kdo si pamatuje devadesátá léta, ten je neprožil!“ Tak zní jedno z otřepaných klišé spojených se vzpomínkami na desetiletí po Sametové revoluci. To klišé v sobě nese to dobré i špatné, co se dělo: nástup drog, kšeftů, podvodů a tunelářství, ale také opojení ze svobody, z netušených možností kdy najednou padly komunistické okovy a člověk „mohl cokoli“. V tomto videu také Michal Stehlík říká nádherný bonmot, že to byla doba, kdy „neschopné politické elity komunismu byly vystřídané všehoschopnými ekonomickými elitami 90. let.“ Byla to doba velkých očekávání a pro některé také velkých zklamání, byla to doba, kdy jsme se začali učit, co je to demokracie – a do dneška to mnozí z nás neumí. Byla to doba, kdy jsem se začali učit, že demokracie, to neznamená, že svět se bude vyvíjet podle mne… Je tu poslední desátý díl našeho seriálu moderních dějin! A kromě lítosti a stesku 🙂 je tu také otázka: co dál? A co s tím, co jsme už natočili? Prosím začněte přemýšlet, brzy vás požádáme o konzultaci! Teď si užijte poslední díl prvního seriálu, který jsem na svém youtubovém a podcastovém kanálu, na Hausbotu PH, spustil – a moc si vážím vašeho zájmu a kladného ohlasu. V něčem podobném určitě budeme pokračovat.

Literatura:
Michal Kopeček (ed.): Architekti dlouhé změny. Expertní kořeny postsocialismu (1989-1995), Argo 2019.
Petr Pithart: Po devětaosmdesátém. Rozpomínání a přemítání, Academia 2015.
Jan Rychlík: Rozdělení Československa 1989-1992, Vyšehrad 2012.

Odkazy:
www.michalstehlik.cz
www.prepistedejiny.cz

Miroslava Donutila mám rád jako herce ve filmu i na divadle. Vážím si ho jako profesionála, se kterým jsem měl tu čest několikrát spolupracovat. A mám ho rád jako spolucestovatele. Vlastně jsem ani nevěděl, jestli si udělá čas přijít ke mě na Hausbot. Ale jak se o Mirkovi říká, že pečuje o kamarádství, smetl ze stolu moje pochybnosti, a přišel. Bavili jsme se o věcech, které většinou zůstávají v šatnách, v pozadí, nemluví se o nich. Na Hausbotu je to jiné. Pojďte se seznámit s tím slavným Miroslavem Donutilem jako s chlapem, který má své plány i obavy, úspěchy i zklamání. Stojí to za to.

Je tu další rozhovor, pro jehož poslech bude dobré odhodit předsudky. Jan Hnízdil je lékař celostní medicíny. Vystudoval lékařství, získal dvě atestace – a z nádherně rozjeté kariéry úspěšného lékaře přesedlal na celostní pojetí léčby. Tento rozhovor je o tom, co si pod slovem „celostní“ představit, je o tom, jak přistupovat k chorobám i k vlastnímu životu. Je to povídání o vlivu koronaviru na naše životy a pozor – bavili jsme se i o zatím poslední knize doktora Hnízdila. Jmenuje se Všichni jsou blázni jenom já jsem letadlo a zabývá se psychologickými profily našich tří významných politiků: Klause, Zemana a Babiše. Je to hodně zajímavé čtení. Začíná další Hausbot Petra Horkého, užijte si ho!

Odkazy:
www.hnizdozdravi.cz
https://blog.aktualne.cz/blogy/jan-hnizdil.php

Knihy:
https://www.knihydobrovsky.cz/kniha/zarikavac-nemoci-631127
https://www.knihydobrovsky.cz/kniha/mym-marodum-37019
https://www.knihydobrovsky.cz/kniha/pribehy-obycejneho-uzdraveni-25044773
…a aktuální novinka: https://www.knihydobrovsky.cz/kniha/vsichni-jsou-psychopati-jenom-ja-jsem-letadlo-298964350

Stehlíkův kurz moderních českých dějin se blíží ke svému konci! A témata se přibližují k současnosti. Je docela módní hovořit o Sametové revoluci v roce 1989 jako o předem připravené akci, kterou si jen funkcionáři KSČ uvolnili ruce. Co když to je blábol? Co když to opravdu byla událost, která vzhledem k mezinárodnímu dění nebyla nijak překvapivá, ale rozhodně také nijak připravená? Pojďte se ponořit do našich moderních dějin (někteří se ponoří i do své paměti) a projít si, co se tehdy doopravdy dělo a jakou roli plnili jednotliví aktéři…!

Literatura:
Jiří Suk: Labyrintem revoluce. Aktéři, zápletky a křižovatky jedné politické krize (od listopadu 1989 do června 1990), Prostor, 2003.
Jan Rychlík: Československo v období socialismu 1945 – 1989, Vyšehrad, 2020.
Alojz Lorenc, Karol Lovaš: Generál, který byl u toho. Rozhovor s posledním šéfem komunistické státní bezpečnosti, Brána 2019.
Michael Žantovský: Havel, Argo 2014. Petr Pithart: Devětaosmdesátý, Praha 2009.

Odkazy:
www.michalstehlik.cz
www.prepistedejiny.cz

Běhání je úžasné v tom, že téměř kdekoli jste, stačí, že máte nohy a můžete si zaběhat. Miloš Škorpil je asi největším českým propagátorem běhání v jeho plné kráse: nejde o čas, nejde o rychlost, ale jde o radost, pohyb a dobrou náladu. Sám začínal jako výkonnostní atlet – proto jsme se v první polovině bavili o jeho závodnické minulosti, o doslova iniciačním setkání s Emilem Zátopkem i o tom, jak objevil své nadšení v ultradlouhých tratích. Dnes je Miloš živým propagátorem pohybu a běhu jako zdroje radosti ze života. Jsme rád, že mne kdysi učil běhat – s myšlenkou na něj jsem uběhl svůj první maraton a s myšlenkou na něj jsem se k běhání teď v té podivné karanténní době zase vrátil….je to alespoň něco dobrého, čemu se teď můžeme všichni věnovat…

Kosmonaut Vladimír Remek je pro mne veliká osobnost. Málokdo ví, co to vlastně znamená připravit se na kosmický let, jak probíhal výcvik a výběr pilotů. Teď máte možnost si to poslechnout. 2. března roku 1978 odstartoval Sojuz 28 a vydal se ke stanici Saljut 6. Uvnitř kosmické lodi byl kromě Alexeje Gubareva také první kosmonaut mimo USA a SSSR.

Odkazy:
www.remek.cz
www. hvezdarna.cz

Radůza se mi prolíná životem a tvorbou řadu let. Potkával jsem ji na Karlově mostě, když jsem tam v 90. letech hrával s kamarádem Honzou (dnes významným dirigentem), složila mi nádhernou muziku do filmu Století Miroslava Zikmunda, a teď, 16.2.2021 jsme pro ni s přáteli přenášeli streamovaný koncert, který jsem s potěšením režíroval. Protože se nám podařilo mít techniku připravenou dostatečně včas, měl jsem příležitost natočit s ní tento hausbot, tento rozhovor, a konečně jí to všechno říct – a za všechno poděkovat. Proto se dopředu omlouvám těm, kteří se občas zlobí, že se s hosty nehádám – nedělám to, a nebudu to dělat ani teď – nezvu si hosty, se kterými bych se chtěl hádat, ale ty, kterých si vážím, které obdivuji. Tak stejně nečekejte, že by to byla přednáška, kde se nábožně poslouchají moudra respondentky – jedná se o rozhovor, debatu dvou lidí. Ale bylo to pro mne krásné setkání, moc vítaná debata – a snad se bude líbit i Vám a snad to na Vás přenese trochu té radosti, kterou jsme ten den všichni zažili…

Improvizovat může jen ten, kdo má dokonale připravený plán A – až podle toho, jestli realita nabídne lepší a zajímavější alternativu. Až pak je čas pro správný plán B. Právě o těchto plánech B je celý rozhovor, kterým slavíme 102. (!!!!) narozeniny legendárního cestovatele Miroslava Zikmunda.
Bavíme se také o knize Století Miroslava Zikmunda a o tom, jak si sám chodíval kontrolovat nátisky všech knih…

Perestrojka přišla ze Sovětského svazu jako snaha reformovat tehdejší systém – ten se ale tehdejším garniturám rozpadl pod rukama. Naši komunističtí aparátčíci čekali skoro nejdéle z evropských zemí – protože neměli pokyny ze Sovětského svazu a sami neměli odvahu ani schopnosti jednat…

Lilia Khousnoutdinova je pozoruhodná žena mnoha dovedností a titulů. Nakonec jsem si vybral označení historička a pohanská kněžka, která navrhuje šaty a provokativní šperky. Rozhovor s ní jsem naplánoval k uveřejnění krátce před svátek zamilovaných, tedy před 14.2., i když ona mne určitě opraví, že půjde o návaznost na nějaký pohanský rituál. Vedli jsem spolu pozoruhodnou debatu o ženském a mužském světě. Zahoďte předsudky a pusťte si to! Jsem zvědav, co na to budete říkat vy.

Společnost plná malých nestatečností – tak by šlo také označit tu divnou dobu, kdy slova měla jiné významy, kdy všichni byli nuceni trochu lhát a trochu kolaborovat, trochu se sehnout, trochu se bát. Divná doba, divné bezčasí, které přitom předznamenávalo konec diktatury. Divná doba, která předznamenala také ohnivé diskuze, které do dneška občas vzplanou. Byla to sladká doba plná jistot a rovnosti anebo peklo zasmrádlé nehybné bažiny? Sešli jsme se v jednacím sále, kde komunistická vláda vítala zahraniční delegace, v budově někdejšího Národního shromáždění. A já, jako Husákovo dítě, jsem mohl otevřít kapitolu jménem Normalizace.

Literatura:
Denčevová, I., Stehlík, M.: Rozděleni železnou oponou, Radiservis, Praha 2015. Vaněk, M.: Nedalo se tady dýchat, Praha 1996.
Křen, J.: Dvě století střední Evropy, Argo, Praha 2005.
Macháček, M.: Gustáv Husák, Vyšehrad, Praha 2017.
Přidal, A.- Zábrana, J.: Když klec je pořád na spadnutí. Vzájemná korespondence Antonína Přidala a Jana Zábrany z let 1963–1984. Torst, Praha 2018.
Rákosník, J.-Tomeš, I.: Sociální stát v Československu. Právně-institucionální vývoj v letech 1918–1992
Rychlík, J.: Československo v období socialismu 1945-1989, Vyšehrad, Praha 2020.
Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ. SPN, Praha 1972.

Myslím, že v naší zemi snad není nikdo druhý, kdo by mohl z osobní zkušenosti popisovat tolik vrcholných politiků. Co jsou zač? Jak politika mění politiky? Moderátor nedělní televizní diskuse se zamýšlí i nad tím, jaká je přesně role médií – obzvlášť v dnešní „době covidové“, kdy je kritika důkazem kvality anebo jak bychom sami měli přistupovat k informacím, které se na nás denně ze všech stran valí. Užijte si rozhovor s noblesním vědcem, novinářem a moderátorem Václavem Moravcem.

Karel Janeček nepotřebuje představovat – matematik, investor, sociální reformátor, osobitý muž, který některé rozčiluje, jiným imponuje. Podporuje polyamorii (i když teď se to asi mění!), obdivuje krásné ženy, vynalezl nový volební systém, který postupně zavádí po celém světě, angažuje se v boji proti korupci, podporuje pozitivní společenskou změnu. Známe se snad už deset let, byli jsme spolu na cestách a líbí se mi, že Karel moc nevnímá hranice jako bariery. To je možná rys, který se mu prolíná všemi oblastmi života, to je možná to, co některé štve a jiným se líbí. Ještě před uveřejněním tohoto rozhovoru mi napsal: „Je třeba čelit svým strachům, najít odvahu i sílu a chránit naše hodnoty, z nichž ta klíčová, svoboda, je dnes v ohrožení. Lepší krátký život ve cti nežli dlouhý život v hanbě (islandské přísloví)“

Dnešní společnost se extrémně rozděluje – Vyplatí se lhát a manipulovat – Demokracie všude po světě jsou na krach – Naučme se cítit a myslet – Emoce jsou nedílnou součástí všeho.

Často vás pobolívá v zádech? Anebo si bez „růžového kolečka“ ani nedovedete představit pracovní den? Pak jde něco špatně. A je jedno, jestli jste zdraví jako řípa, v perfektní formě, anebo máte nadváhu. Nepůjde asi „jen“ o nějaké potíže s tělem. Poslechněte si rozhovor s fyzioterapeutem Tomášem Rychnovským – tady jsou jen některé úryvky: „Uvolnění je stejně důležité jako posilování.“ – „Naučil jsem se vnímat napětí v lidech.“ – „Velké téma ve fyzioterapii je i sebehodnota pacienta.“ – „Physis a psyché jsou neoddělitelné.“ – „Mít čas na sebe je základní potřeba.“ – „Tělo funguje jako hodinky. Jde opravit.“ – „Stabilita vztahu je pro tělo i mysl nejvíc…“

Děkujeme za příležitost natáčet v co-workingovém prostoru Sněmovní 7.

Filipíny, vesnice Buscalan. Tam žije Whang Od Oggay, nejstarší tatérka světa, která pamatuje slavnosti a trofeje za zabité nepřátele, pamatuje lovce lebek. Setkali jsme se předloni, kdy údajně slavila 102 let. Usměvavá, jiskry v očích. Dlouhá fronta lidí, kteří od ní chtěli prastaré tetování trnem a sazemi (zvané batok) se vinula snad deset metrů. Když dotetovala chlapa a on se s ní chtěl vyfotit, mrkla a sáhla mu mezi nohy – podle nálezu se buď rozesmála anebo uznale pokývala hlavou. Přišlo mi, že nežije ve smutných vzpomínkách na dobu kdy všechno bylo jiné, na dobu, kdy byla mladá. Přišlo mi, že dokáže žít tady a teď. Posuďte sami – zvu vás na výlet na Filipíny, na ostrov Luzon do oblasti Kalinga! (a taky na výlet časem, kdy počet zabitých určoval hrdost a sílu muže)

Natočeno v rámci projektu https://sinofon.cz/