Honza Dungel je respektovaný malíř a úctyhodný cestovatel. Byl na spoustě expedic v jihoamerických džunglích a patří mezi těch několik bělochů, které indiáni znají, váží si jich a mají radost, když je znovu uvidí u sebe ve vesnici. Zajímalo mne, jak člověka změní letitá setkávání s původními etniky, jak se člověk dívá na svět a na přírodu, když postupně sleduje, jak jí kolem amazonky a dalších životadárných řek ubývá…

Rozhovor vznikl za spolupráce s fondem Expedice Neuron.
www.nfneuron.cz

Víte, kdy a za jakých okolností vyrazili první Češi na polární souostroví Špicberky? A jak dramatický byl návrat v srpnu 1968? Poslechněte si povídání jednoho z účastníků této pionýrské expedice – bývalého československého reprezentanta a mistra sportu Gerharda Tschunka.

Co se to vlastně pořád děje v Africe? Proč je tam tolik válek a šíleného vraždění? Kořeny je třeba hledat už v koloniálních dobách a pak v tom, jak evropské koloniální mocnosti z Afriky odcházely. Docent Jiří Klíma je expert, který Africe věnoval podstatnou část své vědecké kariéry. Teď v nakladatelství Lidové noviny vydal knihu Afrika ve vichru svobody, kde to složité téma popisuje v jediném svazku.

Odkazy:
Afrika ve vichru svobody
https://www.nln.cz/knihy/afrika-ve-vichru/

Dějiny Afriky
https://www.nln.cz/knihy/dejiny-afriky-vyvoj-kontinentu-regionu-statu/

Prof.Martin Štoll je dokumentaristou, žákem Jana Špáty, teoretikem filmu a médií a tak trochu z nutnosti i nakladatelem. Pozval jsem ho k sobě na Hausbot, abychom se společně pokusili uchopit téma Československé televize. Napsal o ní knihu a tak jsem si říkal, že by stálo za to, pobavit se o tom, jak vlastně vznikla, jakou měla v průběhu let roli i pozici a proč je dobře (a pro některé politiky naopak špatně), že ji máme.

Pod stromeček patří kniha, to je jasné! Ale dovedete si představit, jak vznikala nejdražší česká kniha? Kolik váží, jak je veliká a kolik vlastně stojí? Odpovídat bude její autor (a můj kamarád), fotograf, špičkový grafik a tiskař.

Je tu vánoční rozhovor. Skutečně existují příběhy a vzpomínky z dětství, které se nám propisují do celého života? Skutečně může nějaký dětský příběh ovlivnit, co jsme zač, a jak vedeme celý život? Některé události možná nejde jenom překročit a uzavřít tím, „že je to dávno a už je to stejně fuk“. Poslechněte si rozhovor s paní Klárou Laurenčíkovou, která obhajuje svět dětí na jednáních naší vlády…jde to vůbec?

Jirka Padevět je posedlý příběhy z české a československé historie 20. století a odvádí na tomto poli neuvěřitelné dílo. Kromě toho, že je ředitelem nakladatelství Academia, kromě toho, že je neuvěřitelně plodným autorem, pomáhá nám všem v hledání národní identity. Obdivuji jeho dílo a měl jsem velikou radost, že si našel čas a přišel za mnou na hausbot. Jsme národ hrdinů anebo zbabělců? Máme se v dějinách čím s hrdostí chlubit, anebo bychom raději měli být zticha? Dejte si další Hausbot!

Ledovce se neustále mění a pohybují. Za pár let jich už ale spousta zmizí. Navíc v nich žije řada živých tvorů, mimo jiné i želvuška, která by dokázala přežít ve vesmíru i na jiných planetách. Že jste to někteří nevěděli? Tak pozor, začíná povídání, které jsem natočil s chytrou a krásnou vědkyní, co hýbe českým veřejným prostorem posledních let!

Video vzniklo ve spolupráci s Nadačním fondem Expedice Neuron.
www.nfneuron.cz

Jakub Chomát se učil dechová cvičení přímo i legendárního Wima Hofa. Navíc má i zkušenosti z jógy. Stál jsem o náš rozhovor mimo jiné i proto, že se právě vydávám do Antarktidy, kde se odolnost chladu vyplatí zlepšovat, ale také proto, že mne zajímají dopady oné slavné otužilecké metody. Jak to funguje? Oč jde? Jaké jsou vědecké důkazy a co na sobě Jakub sám vyzkoušel? A kdo se bojí chladné koupele víc, muži nebo ženy?

Malý dárek pro mé posluchače, co čtou popisky 🙂 tentokrát připravilo Nakladatelství JOTA. Dopravu zdarma při objednání knih Wima Hofa přímo z e-shopu www.jota.cz.
Kód slevy: HAUSBOT21
Platnost do 31. 12. 2021

P.S.: Malý tip, do košíku si ke knihám Wima Hofa můžete přihodit i jakoukoliv další knihu z nabídky!

Často se hořekuje nad tím, že americká armáda při osvobozování naší země nedošla až na konec, že bychom určitě neskončili v Sovětské komunistické mocenské zóně. Je to ale pravda? Co když těch kroků, které vedly do čtyřicetiletého marasmu komunismu, bylo mnohem víc? A co když si za některé můžeme sami? Je tu další historický HausboTalk s Michalem Stehlíkem zaměřený na další výbušné téma. Pojďme diskutovat, pojďme se bavit!

Juraj Karpiš je pro některé kontroverzní, pro jiné naopak odvážný a přímočarý chlap, který se nebojí prezentovat svůj názor i proti ministrům či bankéřům. Nedávno v České republice vyšla přeložená jeho kniha Špatné peníze (Zlé peniaze), ve které dokládá, že současný systém je jako závislý pacient, který potřebuje stále větší dávky léku, aby nezkolaboval. Ale to nejde donekonečna… Juraj nedávno přednášel na Vyšehradském ekonomickém fóru, a tak jsme si udělali setkání před kamerami u mne na hausbotu…

Viděl indiánské kmeny na hraně vyhubení, zažil místa, které už nikdy nebudou nedotčená. Jakub Vágner o světě přemýšlí mnohem víc než jako o velkém rybářském rajónu. Setkali jsme se v jedné ze zbrusu nových chatek pro hosty, kteří přijedou na jeho rybník Katlov nedaleko Kutné hory. Logicky jsme se proto museli bavit i o tom, kde má člověk kořeny, jak najít domov a s kým jej tvořit. Je tu otevřené a odvážné povídání o tom, jak se popasovat se světem kolem i v sobě.

Proměnlivá doba ukazuje, že odolní nejsou ti, kteří se nehnou z místa, ale ti, kteří se umí adaptovat, pozměnit své fungování podle změněných podmínek. Oč přesně jde?

Lukáš Langmajer je herec, jehož hvězda v posledních letech stabilně stoupá. Obávám se ale, že jenom někdo ví, co je Lukáš zač. Že je to tulák, milovník přírody a mudrc života, což se mi na něm líbí, proto ho mám rád. Zvu vás k osobní debatě o světě, rodičovství, o lásce i o tom, jak být tím, kým bychom být měli. A taky o tom, kdy si člověk může připadat, že je pro tento svět starý. A je jedno, kolik má roků.

S Karlem Janečkem jsme si před rokem slíbili, že uděláme také otevřené povídání o tom, jak vnímá vztahy, jak si vysvětluje polyamorii, zda je stále striktní matematik…nakonec jsme se dostali i k tomu, co by mohlo být lékem na současný svět, který je možná trochu nemocný (ale covid není to nejhorší)…

Nora je vynikající psychoteraputka, která se proslavila svým pohledem a interpretací vztahů a nevěry. Tento hausbot je v pořadí už třetí, tentokrát se věnujeme otázce kritiky: Jak ji přijímat? Jak ji dávat? Jak ji správně pochopit a o co se v případě kritiky opřít? Kdy pomáhá a kdy škodí?

Není to duchařina a není to ani suchopárná věda. 🙂 Jakoby skokem začali Jana Raka doslova milovat ezoterici a najednou vznikla skupina vědců, která se staví do opozice. Dovolím si mít vlastní názor – přijde mi, že spousta lidí si totiž z jeho vět vybere jenom to, co chce slyšet… Moc jsem stál o toto setkání a pustili jsme se do té komplikované problematiky krok za krokem. Bavilo mne to, tak jsem zvědav, co řeknete vy!

Profesor Štěpán Rak je fenomenální kytarista…to asi víte, ale také skvěle fotí a jeho životní příběh má obrovskou sílu. Moc si vážím toho, že přišel na Hausbot, toho, jak otevřeně se mnou hovořil, a také toho, jak nádherně během rozhovoru zahrál…

Richard Turcsányi je expertem na Čínu na katedře asijských studií Palackého univerzity v Olomouci. Pracuje v excelentním vědeckém výzkumném projektu Sinofon a už posledních několik let se věnuje rozsáhlému průzkumu veřejného mínění: Co si obyvatelé desítek zemí na všech kontinentech myslí o Číně? Jak o ní uvažují, s čím si ji spojují? Jednou ze zemí byla i Česká republika. Možná budete překvapení…možná vás něco bude i zlobit…o důvod víc debatovat a diskutovat!

Tak jo, pojďme na to: vezmeme největší národní křivdu, takové naše univerzální bebí, a podíváme se na něj jinou než českou optikou…Takže: Jak lze přemýšlet o Mnichovské dohodě, pokud se na ni pokusíme podívat optikou jednotlivých účastníků toho bouřlivého jednání? Podívejme se na mezinárodní kontext mnichovské politiky…Britové řeší klid v Evropě, Francouzi moc…

Blíží se konec září, tak je tu jedno téměř výroční vydání Hausbotové kanceláře pro uvádění dějin na pravou míru… (podepsali to tehdy v noci z 29.na 30.9.1938, prý až po půlnoci…)