Stehlíkův kurz moderních českých dějin se blíží ke svému konci! A témata se přibližují k současnosti. Je docela módní hovořit o Sametové revoluci v roce 1989 jako o předem připravené akci, kterou si jen funkcionáři KSČ uvolnili ruce. Co když to je blábol? Co když to opravdu byla událost, která vzhledem k mezinárodnímu dění nebyla nijak překvapivá, ale rozhodně také nijak připravená? Pojďte se ponořit do našich moderních dějin (někteří se ponoří i do své paměti) a projít si, co se tehdy doopravdy dělo a jakou roli plnili jednotliví aktéři…!

Literatura:
Jiří Suk: Labyrintem revoluce. Aktéři, zápletky a křižovatky jedné politické krize (od listopadu 1989 do června 1990), Prostor, 2003.
Jan Rychlík: Československo v období socialismu 1945 – 1989, Vyšehrad, 2020.
Alojz Lorenc, Karol Lovaš: Generál, který byl u toho. Rozhovor s posledním šéfem komunistické státní bezpečnosti, Brána 2019.
Michael Žantovský: Havel, Argo 2014. Petr Pithart: Devětaosmdesátý, Praha 2009.

Odkazy:
www.michalstehlik.cz
www.prepistedejiny.cz

Běhání je úžasné v tom, že téměř kdekoli jste, stačí, že máte nohy a můžete si zaběhat. Miloš Škorpil je asi největším českým propagátorem běhání v jeho plné kráse: nejde o čas, nejde o rychlost, ale jde o radost, pohyb a dobrou náladu. Sám začínal jako výkonnostní atlet – proto jsme se v první polovině bavili o jeho závodnické minulosti, o doslova iniciačním setkání s Emilem Zátopkem i o tom, jak objevil své nadšení v ultradlouhých tratích. Dnes je Miloš živým propagátorem pohybu a běhu jako zdroje radosti ze života. Jsme rád, že mne kdysi učil běhat – s myšlenkou na něj jsem uběhl svůj první maraton a s myšlenkou na něj jsem se k běhání teď v té podivné karanténní době zase vrátil….je to alespoň něco dobrého, čemu se teď můžeme všichni věnovat…

Kosmonaut Vladimír Remek je pro mne veliká osobnost. Málokdo ví, co to vlastně znamená připravit se na kosmický let, jak probíhal výcvik a výběr pilotů. Teď máte možnost si to poslechnout. 2. března roku 1978 odstartoval Sojuz 28 a vydal se ke stanici Saljut 6. Uvnitř kosmické lodi byl kromě Alexeje Gubareva také první kosmonaut mimo USA a SSSR.

Odkazy:
www.remek.cz
www. hvezdarna.cz

Radůza se mi prolíná životem a tvorbou řadu let. Potkával jsem ji na Karlově mostě, když jsem tam v 90. letech hrával s kamarádem Honzou (dnes významným dirigentem), složila mi nádhernou muziku do filmu Století Miroslava Zikmunda, a teď, 16.2.2021 jsme pro ni s přáteli přenášeli streamovaný koncert, který jsem s potěšením režíroval. Protože se nám podařilo mít techniku připravenou dostatečně včas, měl jsem příležitost natočit s ní tento hausbot, tento rozhovor, a konečně jí to všechno říct – a za všechno poděkovat. Proto se dopředu omlouvám těm, kteří se občas zlobí, že se s hosty nehádám – nedělám to, a nebudu to dělat ani teď – nezvu si hosty, se kterými bych se chtěl hádat, ale ty, kterých si vážím, které obdivuji. Tak stejně nečekejte, že by to byla přednáška, kde se nábožně poslouchají moudra respondentky – jedná se o rozhovor, debatu dvou lidí. Ale bylo to pro mne krásné setkání, moc vítaná debata – a snad se bude líbit i Vám a snad to na Vás přenese trochu té radosti, kterou jsme ten den všichni zažili…

Improvizovat může jen ten, kdo má dokonale připravený plán A – až podle toho, jestli realita nabídne lepší a zajímavější alternativu. Až pak je čas pro správný plán B. Právě o těchto plánech B je celý rozhovor, kterým slavíme 102. (!!!!) narozeniny legendárního cestovatele Miroslava Zikmunda.
Bavíme se také o knize Století Miroslava Zikmunda a o tom, jak si sám chodíval kontrolovat nátisky všech knih…

Perestrojka přišla ze Sovětského svazu jako snaha reformovat tehdejší systém – ten se ale tehdejším garniturám rozpadl pod rukama. Naši komunističtí aparátčíci čekali skoro nejdéle z evropských zemí – protože neměli pokyny ze Sovětského svazu a sami neměli odvahu ani schopnosti jednat…

Lilia Khousnoutdinova je pozoruhodná žena mnoha dovedností a titulů. Nakonec jsem si vybral označení historička a pohanská kněžka, která navrhuje šaty a provokativní šperky. Rozhovor s ní jsem naplánoval k uveřejnění krátce před svátek zamilovaných, tedy před 14.2., i když ona mne určitě opraví, že půjde o návaznost na nějaký pohanský rituál. Vedli jsem spolu pozoruhodnou debatu o ženském a mužském světě. Zahoďte předsudky a pusťte si to! Jsem zvědav, co na to budete říkat vy.

Společnost plná malých nestatečností – tak by šlo také označit tu divnou dobu, kdy slova měla jiné významy, kdy všichni byli nuceni trochu lhát a trochu kolaborovat, trochu se sehnout, trochu se bát. Divná doba, divné bezčasí, které přitom předznamenávalo konec diktatury. Divná doba, která předznamenala také ohnivé diskuze, které do dneška občas vzplanou. Byla to sladká doba plná jistot a rovnosti anebo peklo zasmrádlé nehybné bažiny? Sešli jsme se v jednacím sále, kde komunistická vláda vítala zahraniční delegace, v budově někdejšího Národního shromáždění. A já, jako Husákovo dítě, jsem mohl otevřít kapitolu jménem Normalizace.

Literatura:
Denčevová, I., Stehlík, M.: Rozděleni železnou oponou, Radiservis, Praha 2015. Vaněk, M.: Nedalo se tady dýchat, Praha 1996.
Křen, J.: Dvě století střední Evropy, Argo, Praha 2005.
Macháček, M.: Gustáv Husák, Vyšehrad, Praha 2017.
Přidal, A.- Zábrana, J.: Když klec je pořád na spadnutí. Vzájemná korespondence Antonína Přidala a Jana Zábrany z let 1963–1984. Torst, Praha 2018.
Rákosník, J.-Tomeš, I.: Sociální stát v Československu. Právně-institucionální vývoj v letech 1918–1992
Rychlík, J.: Československo v období socialismu 1945-1989, Vyšehrad, Praha 2020.
Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ. SPN, Praha 1972.

Myslím, že v naší zemi snad není nikdo druhý, kdo by mohl z osobní zkušenosti popisovat tolik vrcholných politiků. Co jsou zač? Jak politika mění politiky? Moderátor nedělní televizní diskuse se zamýšlí i nad tím, jaká je přesně role médií – obzvlášť v dnešní „době covidové“, kdy je kritika důkazem kvality anebo jak bychom sami měli přistupovat k informacím, které se na nás denně ze všech stran valí. Užijte si rozhovor s noblesním vědcem, novinářem a moderátorem Václavem Moravcem.

Karel Janeček nepotřebuje představovat – matematik, investor, sociální reformátor, osobitý muž, který některé rozčiluje, jiným imponuje. Podporuje polyamorii (i když teď se to asi mění!), obdivuje krásné ženy, vynalezl nový volební systém, který postupně zavádí po celém světě, angažuje se v boji proti korupci, podporuje pozitivní společenskou změnu. Známe se snad už deset let, byli jsme spolu na cestách a líbí se mi, že Karel moc nevnímá hranice jako bariery. To je možná rys, který se mu prolíná všemi oblastmi života, to je možná to, co některé štve a jiným se líbí. Ještě před uveřejněním tohoto rozhovoru mi napsal: „Je třeba čelit svým strachům, najít odvahu i sílu a chránit naše hodnoty, z nichž ta klíčová, svoboda, je dnes v ohrožení. Lepší krátký život ve cti nežli dlouhý život v hanbě (islandské přísloví)“

Dnešní společnost se extrémně rozděluje – Vyplatí se lhát a manipulovat – Demokracie všude po světě jsou na krach – Naučme se cítit a myslet – Emoce jsou nedílnou součástí všeho.

Často vás pobolívá v zádech? Anebo si bez „růžového kolečka“ ani nedovedete představit pracovní den? Pak jde něco špatně. A je jedno, jestli jste zdraví jako řípa, v perfektní formě, anebo máte nadváhu. Nepůjde asi „jen“ o nějaké potíže s tělem. Poslechněte si rozhovor s fyzioterapeutem Tomášem Rychnovským – tady jsou jen některé úryvky: „Uvolnění je stejně důležité jako posilování.“ – „Naučil jsem se vnímat napětí v lidech.“ – „Velké téma ve fyzioterapii je i sebehodnota pacienta.“ – „Physis a psyché jsou neoddělitelné.“ – „Mít čas na sebe je základní potřeba.“ – „Tělo funguje jako hodinky. Jde opravit.“ – „Stabilita vztahu je pro tělo i mysl nejvíc…“

Děkujeme za příležitost natáčet v co-workingovém prostoru Sněmovní 7.

Filipíny, vesnice Buscalan. Tam žije Whang Od Oggay, nejstarší tatérka světa, která pamatuje slavnosti a trofeje za zabité nepřátele, pamatuje lovce lebek. Setkali jsme se předloni, kdy údajně slavila 102 let. Usměvavá, jiskry v očích. Dlouhá fronta lidí, kteří od ní chtěli prastaré tetování trnem a sazemi (zvané batok) se vinula snad deset metrů. Když dotetovala chlapa a on se s ní chtěl vyfotit, mrkla a sáhla mu mezi nohy – podle nálezu se buď rozesmála anebo uznale pokývala hlavou. Přišlo mi, že nežije ve smutných vzpomínkách na dobu kdy všechno bylo jiné, na dobu, kdy byla mladá. Přišlo mi, že dokáže žít tady a teď. Posuďte sami – zvu vás na výlet na Filipíny, na ostrov Luzon do oblasti Kalinga! (a taky na výlet časem, kdy počet zabitých určoval hrdost a sílu muže)

Natočeno v rámci projektu https://sinofon.cz/

Povídání o tichu s úspěšným českým spisovatelem Josefem Formánkem…
Pepa přijel na vltavský hausbot unavený po celém dni v Praze. Právě možnost povídat si a natáčet večer, byla ukázkou důvěry, ukázkou našeho kamarádství, protože to znamenalo, že si navzájem věříme, i když ani jeden z nás nemá situaci úplně pod kontrolou a vydáváme se na vlny nejisté budoucnosti. Když jsem hrubý sestřih poslal Pepovi k posouzení, vyčítal si, že je před kamerou málo energický, měl pocit, že toho říká málo… Já mám jiný dojem. Právě ztišení a tempo této debaty mi připadá velmi osobní, výjimečné. Pepa se tu ukazuje, jak ho znám ze společných setkání, ale málokdy v médiích. (navíc ke Knize o tichu mi to přijde na místě, no ne?)

O NAŠICH SOUSEDECH

Jaké vlastně máme historické vztahy s okolními zeměmi? Ruku na srdce – kolik toho víte o našich sousedech? Naší historií se velmi zajímavě až do dneška line vývoj těchto vztahů. Vždy to nějak odráží naše příběhy a bohužel, docela často také určitou nezralost. Je to už jinak? Je tu další díl Stehlíkova kurzu moderních dějin!

Doporučená literatura:
Tomasz Jurek, Martin Wihoda, Jiří Friedl, Miloš Řezník: Dějiny Polska, NLN – Nakladatelství Lidové noviny 2017.
Lazsló Kontler, Miloslav Korbelík: Dějiny Maďarska, NLN-Nakladatelství Lidové noviny 2011.
Dušan Kováč, Dějiny Slovenska, NLN-Nakladatelství Lidové noviny 2011.
Kol. autorů: Dějiny Rakouska, NLN-Nakladatelství Lidové noviny 2010.
Helmut Müller, Hanna Vollrath, Karl Friedrich Krieger: Dějiny Německa, NLN-Nakladatelství Lidové noviny 1995.
Kol. autorů: Rozumět dějinám: vývoj česko-německých vztahů na našem území v letech 1848-1948, Gallery 2002.

odkazy:
www.michalstehlik.cz
www.prepistedejiny.cz

Je to tak? Jak na tom ve skutečnosti jsme a hlavně jak to bylo v moderní historii?
Maličko se obávám, že jestli jsme v minulých částech balancovali na hraně zloby oponentů, tak tentokrát jsme urazili úplně všechny…ale rozhodně to není cílem!

…a pozor: toto je rozhovor skutečně natáčený přímo u mne na hausbotu!

Loňský host našeho festivalu NEZNÁMÁ ZEMĚ a držitel ceny Kantuta za rok 2019 Jihoafričan Andre Hartmann je první člověk na světě, který se potápěl s velkým bílým žralokem bez jakýchkoli ochranných pomůcek. Spolupracoval snad se všemi špičkovými světovými produkcemi od BBC, Discovery Channel až po National Geographic. Jako jeden z mála lidí začal chápat logiku chování těchto nebezpečných predátorů. Jak uvažuje člověk, který jako domácího mazlíčka choval třeba kobru anebo zmiji útočnou?

Co myslíte, je možné transplantovat mozek? Dají se vyhledat přesná místa, kde máme v hlavě uloženy cizí jazyky? Anebo je možné, aby se operoval mozek pacientovi při vědomí? Profesor Vladimír Beneš je český lékař, neurochirurg, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha. Loni vyšla jeho kniha Mé cesty do hlubin mozku, se kterou ztrhal žebříčky prodeje. Poslechněte si, co dokáže jeden z nejlepších světových opravářů lidských hlav! Jednoho až napadne, jaká je škoda, že to podobně nejde i s myšlenkami, co jsou uvnitř, ale to sem nepatří, to je už je úúúúplně jiný obor… 🙂

VZNIK ČESKOSLOVENSKA

Třetí díl našeho seriálu o moderních dějinách České republiky zveřejňujeme v předvečer státního svátku 17.11.2020. Tématem je tentokrát vznik Československa. Jistě, máme v tom všichni jasno, přece jsme se to učili ve škole a navíc v čem jiném by se měl orientovat každý Čech, než alespoň v základních okolnostech vzniku našeho státu…tak príma, co bychom říkali, kdyby se vedla řeč o národnostním složení nově založené země? Kdyby padla otázka po národní identitě? Jaké byly vzájemné vztahy a potřeby Čechů a Slováků v době založení a pak i v průběhu fungování našeho společného státu? A jak to vůbec bylo s vlivem Německa a Sovětského svazu na naše dějiny? Je tu další díl….a další nálož třaskavých námětů do debat a do diskuzí!

Je tu další rozhovor s prof. Annou Hogenovou. Filozofie každodennosti – každodenní filozofie: odpovědi na vaše otázky. Když jsem před měsícem nabídl, ať napíšete, co by vás od paní Hogenové zajímalo, netušil jsem, kolik se toho sejde! A když jsme začali natáčet, netušil jsem, jak se to všechno bude doplňovat, že si to sedne dohromady. Člověk si pak říká, jak spolu opravdu spousta věcí souvisí…
Kdyby pro někoho byl začátek příliš složitý, anebo kdyby si chtěl skočit rovnou na konkrétní otázku, využijte odkazy níž.

S tím, co během našeho rozhovoru zaznělo, nemusíte souhlasit, cílem není nikoho do ničeho nutit. Cílem je popřemýšlet nad životem a je na každém jak moc hluboko…protože to je cesta k nalezení…tišiny duše…:-)

Nakonec mi to nedá, abych nenapsal jeden citát, který byl adeptem na nadpis:
„Nenuťte se do pozitivního myšlení.“

Otmar Oliva je horolezec, který vytváří úžasné sochy. Anebo mezinárodně proslavený sochař, který má rád hory. Anebo je to disident, který to dotáhl až k papeži Janu Pavlu II. Anebo je to slavný a úspěšný sochař, který seděl v kriminále…anebo….však vy si uděláte obrázek sami. Je to otevřený chlap, obdařený úžasným talentem, upřímností a unikátním pohledem na svět i na víru. Rád toto video nahrávám na začátku času adventního roku 2020, ale podle mne stojí za poslech kdykoli. Poslechněte si příběh muže, který vytvořil interiér papežovy vatikánské kaple Redemptoris mater, ale také třeba kříž na vrcholu Gerlachova štítu, žezlo pro Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy, výzdobu včetně oltáře pro „Pražské Jezulátko“ v kostele Panny Marie Vítězné na Malé Straně v Praze… Asi stejně jako já si nakonec řeknete, že nejlepší příběhy a scénáře stejně vždycky píše život…anebo přesněji: Bůh.

Tady je odkaz na galerii s výzdobou papežské kaple, kterou tvořil Otmar: http://www.otmaroliva.cz/redemptoris-mater-2/
obzvláště papežský trůn doporučuji vaší pozornosti…

odkazy:
www.otmaroliva.cz

Pokud budete chtít jít dál po Otmarově příběhu, doporučuji toto:
https://www.pametnaroda.cz/cs/oliva-otmar-1952
https://vltava.rozhlas.cz/sochar-otmar-oliva-cichova-pamet-je-ta-nejniternejsi-hory-jsem-si-zamiloval-skrz-8140744