Na čem stojí spokojenost se životem v naší zemi, a jak se za uplynulý covidový rok změnila?Jan Hartl je sociolog, zakladatel agentury STEM. Už několik let se zabývá otázkou, z čeho se skládá spokojenost, jak vnímáme životní štěstí, co to vlastně je kvalita života a na čem závisí. Žádné dojmy, představy, pocity, ale reálná data.

Můžete nás podpořit na www.patreon.com/PetrHorky.

Na základě diskuse a vašich návrhů, výzev a rešerší začíná další seriál o české historii s prof.Michalem Stehlíkem! Tentokrát se budeme zaměřovat na zažitá klišé, historické omyly, nepřesnosti a výmysly i na „bílá místa“ našich dějin. A. začínáme od podlahy, bereme si na paškál „nedotknutelného“ tatíčka Masaryka. Přišel čas začít si dělat nepřátele i mezi členy „pražské kavárny“ :-)))

..je málo rozhovorů s Robertem Křesťanem. Bavili jsme se o nové desce, o spolupráci se světovým producentem, o žárlivosti a opatrnosti na vlastní písně, o lásce k češtině…o tom jak se stalo, že Druhá tráva je jednou z nejúspěšnějších českých kapel v USA, o překládání knížek, o ostychu k životu…

Moc si cením toho, že jsme ten náš rozhovor natočili. Sedli jsme si před mikrofony v Zelenáčově šopě ve Zlíně, na už nachystaném jevišti. Za pár okamžiků poté začal koncertní přímý přenos (který si můžete pustit na mém kanále), a který jsem s úctou a potěšením režíroval. Jednu písničku si na závěr jako ochutnávku můžete dopřát.:-)

donate: www.patreon.com/petrhorky

„Jsem sakra naštvanej!“…zaznělo během tohoto hovoru, a došlo i na ostřejší formulace. Nečekal jsem tak přímé věty od slavného vědce, ale podle mne byly na místě. Neudělali jsme jediný střih, nevypadla jediná věta. Tak, jak jsme se bavili, tak si to teď můžete poslechnout… Před pár dny se na pultech objevila knížka Sedm zákonů – jde o určitý vstup do výzkumů a objevů egyptologa Miroslava Bárty, které se týkají jeho studia růstu a kolapsů civilizací. Těším se na čtenářský ohlas, protože ke zjednodušení, k formulaci sedmi zákonů jsem Mirka nutil od první chvíle, co jsme začali točit film Civilizace – Dobrá zpráva o konci světa.
Bavili jsme se o selhání elit, o motivaci každého jednotlivce jít dál, o nutnosti fungovat v reálném světě bez ohledu na posílení světa virtuálního…bavili jsme se o dětech a o tom, co se možná s celou jednou generací stane…a také o tom, jestli v dnešní době někdo nabízí nějakou vizi.
Dobrá řeč to byla..

„Hlavně chlapče nepracuj!“ pravil loupežník Lotrando na smrtelné posteli svému synovi. V praxi se to ale moc často nepodaří.  Lukáš Toth se dlouhodobě věnuje výzkumům na téma našeho vztahu k práci, k zaměstnání, k zaměstnancům a k zaměstnavatelům. Moc rozhovorů nedává. O to víc jsem rád, že souhlasil, sešli jsme se a na dané téma hovořili. Ono totiž bez práce by se nám ten život moc nelíbil. Na druhou stranu je tu příliš mnoho vlivů, které nám tu práci kazí. Příliš mnoho lidí navíc nevidí ve své práci vůbec žádný smysl. A to je teprve průšvih. Co s tím?

Nebere si servítky, mluví přímočaře, až člověka mrazí. Doc. RNDr. Arnošt Komárek Ph.D. je statistikem na Karlově univerzitě na katedře pravděpodobnosti a matematické statistiky Matematicko-fyzikální fakulty UK. Epidemie a jejich možný vývoj jsou součástí jeho vědeckého zájmu. Divil jsem se a vy asi budete taky…

Procestoval celý svět a na každé přednášce znovu a znovu ukazuje nadšeným lidem, jak je ten svět krásný. Ve světě Jiřího Kolbaby jakoby nejsou války, hrůzy, děsy a tragedie. Vůbec mi to nevadí. Těch plašičů a děsičů je už víc než dost. Poslechněte si, jak žije cestovatel Jirka Kolbaba!

Před 35 lety rozpohyboval Pavel Pavel sochu MOAI na Velikonočním ostrově. Před 25 roky to samé zopakoval na prvním ročníku našeho festivalu, před televizními kamerami ve Zlíně. Jak vzpomíná na svoje příběhy a projekty?

Miroslav Náplava je spisovatel, cestovatel a režisér. Je to taky můj (nejen cestovatelský) parťák a dlouholetý přítel, kamarád. Televize Prima ZOOM právě vysílá druhou sérii Mirkova seriálu Srdcaři na severu. (Doporučuji vaší pozornosti!) V tomto – troufám si říci až profilovém rozhovoru – otevřeně mluví o svém přístupu k cestování, k psaní knih i k zapomenutým osobnostem, kterým pomáhá opět vstoupit do hlav a duší diváků. Mirek už řadu let pracuje na knize o Kryštofu Harantovi z Polžic a Bezdružic, posouvá žánr cestopisu do jiných forem (už jste slyšeli o travelpunku?) a také se rozhodl, že letos pro  Haranta nechá odlít zvon! Chcete být u toho? Poslouchejte a zapojte se!

Ekonom Tomáš Sedláček nepodléhá strachu, že by si měl myslet anebo říkat obecně sdílené názory. O to víc mne naše setkání bavilo. Od současné světové situace, jsme probrali osobní konspirační teorii Tomáše Sedláčka, budoucnost životů mimo naše těla až po schopnost objevovat ve svém životě splněné sny. Nakonec jsme se docela exaktním rozhovorem dostali k tomu, že vlastní spokojenost máme víceméně ve vlastních rukou….ale podstatné je přijít na to, jak to v těch vlastních rukách dokázat…
Tento rozhovor jsme naplánovali spolu s projektem Šťastné Česko – v návaznosti na aktivity tohoto Nadačního fondu jsme zahájili i malý seriál populárně vědeckých rozhovorů o tom, jak se nám Čechům v naší zemi a v našich životech žije.

Odkazy:
Blog Tomáše Sedláčka: https://blog.aktualne.cz/blogy/tomas-sedlacek.php
YT kanál:  @Tomas Sedlacek
Facebook: https://www.facebook.com/sedlacekt

https://stastnecesko.cz/

Přijměte pozvání k neobvyklému setkání: Herec Jan Budař vidí svět svýma očima – vidí víc a vidí po svém. Povídali jsme si o přístupu k herectví, o tom, jak se stát Čapkem, jak prožívat radost a také jak ji k sobě vůbec pustit. Když jsme spolu byli minulý týden na výletě, jeden z kolemjdoucích se k Honzovi hrnul se slovy: Vás znám z televize a z filmů, vy jste pan Úlisný! Chvíli jsem Janovi záviděl jeho popularitu a chvíli jsem litoval jak tvrdě se člověku promítnou do života charaktery a jména některých rolí – co s tím? I o tom jsme si povídali. Důležitá část rozhovoru se týkala knih, které Jan píše, a které si sám ilustruje. Pohádka Princ Mamánek se připravuje ke zfilmování a Příběh lásky před pár týdny vyšel pod křídly nakladatelství Albatros.

www.janbudar.cz

Rozluštil tajemství Tutanchamonovy smrti, zkoumal pyramidy v Gíze včetně Cheopsovy, byl ministrem památek Egypta….a s naprostou jistotou ví, proč už by dnes nikdo nestavěl pyramidu. Bylo to setkání s charismatickým, silným chlapem. Bylo to setkání s mužem, který studuje historii a díky tomu ví o naší současnosti, to, co mnoha lidem uniká. Tento rozhovor má možná větší vztah k dnešku, než lecjaké sociologické studie…

70 % památek je pořád neobjevených – Každý úsek historie má své trendy – Moderní Egypt je postavených nad tím starým Egyptem – Musíme se poučit z historie – Bez spolupráce všech zemí světa může naše globální civilizace zmizet – Egyptské památky patří lidem celého světa – Svou vášní učiníte cokoliv velkým.

Rusko, Sovětský svaz – to je velmi třaskavé téma. Je několik zažitých klišé jako že „ruský člověk je nejhodnější na světě“, že „Putin je strůjce zla,“ „Rusko je největší nebezpečí světa“ a spousta dalších. Ale nic se nestane samo od sebe, každá mince má dvě strany… Libor Dvořák je komentátorem Českého rozhlasu a má jednu úžasnou vlohu: dokáže o Rusku anebo Sovětském svazu hovořit bez závoje předsudků. Chválí co je dobré a kritizuje, co dobré není. Jeho komentáře ve vysílání si nenechávám ujít, protože nezaujatých názorů jedním nebo druhým směrem je málo. Dal jsem si cíl, že se pokusíme udělat rozhovor jako jakýsi úvod do přemítání o současném Rusku. Jasně, že to je téma na semestr na vysoké škole, jasně, že zjednodušení se nevyhneme a nějaká témata určitě nezazní – napište, dejte vědět, co chcete probrat, u čeho se třeba příště zastavit…Tak se moc těším na debatu pod tímto videem…

„Kdo si pamatuje devadesátá léta, ten je neprožil!“ Tak zní jedno z otřepaných klišé spojených se vzpomínkami na desetiletí po Sametové revoluci. To klišé v sobě nese to dobré i špatné, co se dělo: nástup drog, kšeftů, podvodů a tunelářství, ale také opojení ze svobody, z netušených možností kdy najednou padly komunistické okovy a člověk „mohl cokoli“. V tomto videu také Michal Stehlík říká nádherný bonmot, že to byla doba, kdy „neschopné politické elity komunismu byly vystřídané všehoschopnými ekonomickými elitami 90. let.“ Byla to doba velkých očekávání a pro některé také velkých zklamání, byla to doba, kdy jsme se začali učit, co je to demokracie – a do dneška to mnozí z nás neumí. Byla to doba, kdy jsem se začali učit, že demokracie, to neznamená, že svět se bude vyvíjet podle mne… Je tu poslední desátý díl našeho seriálu moderních dějin! A kromě lítosti a stesku 🙂 je tu také otázka: co dál? A co s tím, co jsme už natočili? Prosím začněte přemýšlet, brzy vás požádáme o konzultaci! Teď si užijte poslední díl prvního seriálu, který jsem na svém youtubovém a podcastovém kanálu, na Hausbotu PH, spustil – a moc si vážím vašeho zájmu a kladného ohlasu. V něčem podobném určitě budeme pokračovat.

Literatura:
Michal Kopeček (ed.): Architekti dlouhé změny. Expertní kořeny postsocialismu (1989-1995), Argo 2019.
Petr Pithart: Po devětaosmdesátém. Rozpomínání a přemítání, Academia 2015.
Jan Rychlík: Rozdělení Československa 1989-1992, Vyšehrad 2012.

Odkazy:
www.michalstehlik.cz
www.prepistedejiny.cz

Miroslava Donutila mám rád jako herce ve filmu i na divadle. Vážím si ho jako profesionála, se kterým jsem měl tu čest několikrát spolupracovat. A mám ho rád jako spolucestovatele. Vlastně jsem ani nevěděl, jestli si udělá čas přijít ke mě na Hausbot. Ale jak se o Mirkovi říká, že pečuje o kamarádství, smetl ze stolu moje pochybnosti, a přišel. Bavili jsme se o věcech, které většinou zůstávají v šatnách, v pozadí, nemluví se o nich. Na Hausbotu je to jiné. Pojďte se seznámit s tím slavným Miroslavem Donutilem jako s chlapem, který má své plány i obavy, úspěchy i zklamání. Stojí to za to.

Je tu další rozhovor, pro jehož poslech bude dobré odhodit předsudky. Jan Hnízdil je lékař celostní medicíny. Vystudoval lékařství, získal dvě atestace – a z nádherně rozjeté kariéry úspěšného lékaře přesedlal na celostní pojetí léčby. Tento rozhovor je o tom, co si pod slovem „celostní“ představit, je o tom, jak přistupovat k chorobám i k vlastnímu životu. Je to povídání o vlivu koronaviru na naše životy a pozor – bavili jsme se i o zatím poslední knize doktora Hnízdila. Jmenuje se Všichni jsou blázni jenom já jsem letadlo a zabývá se psychologickými profily našich tří významných politiků: Klause, Zemana a Babiše. Je to hodně zajímavé čtení. Začíná další Hausbot Petra Horkého, užijte si ho!

Odkazy:
www.hnizdozdravi.cz
https://blog.aktualne.cz/blogy/jan-hnizdil.php

Knihy:
https://www.knihydobrovsky.cz/kniha/zarikavac-nemoci-631127
https://www.knihydobrovsky.cz/kniha/mym-marodum-37019
https://www.knihydobrovsky.cz/kniha/pribehy-obycejneho-uzdraveni-25044773
…a aktuální novinka: https://www.knihydobrovsky.cz/kniha/vsichni-jsou-psychopati-jenom-ja-jsem-letadlo-298964350

Stehlíkův kurz moderních českých dějin se blíží ke svému konci! A témata se přibližují k současnosti. Je docela módní hovořit o Sametové revoluci v roce 1989 jako o předem připravené akci, kterou si jen funkcionáři KSČ uvolnili ruce. Co když to je blábol? Co když to opravdu byla událost, která vzhledem k mezinárodnímu dění nebyla nijak překvapivá, ale rozhodně také nijak připravená? Pojďte se ponořit do našich moderních dějin (někteří se ponoří i do své paměti) a projít si, co se tehdy doopravdy dělo a jakou roli plnili jednotliví aktéři…!

Literatura:
Jiří Suk: Labyrintem revoluce. Aktéři, zápletky a křižovatky jedné politické krize (od listopadu 1989 do června 1990), Prostor, 2003.
Jan Rychlík: Československo v období socialismu 1945 – 1989, Vyšehrad, 2020.
Alojz Lorenc, Karol Lovaš: Generál, který byl u toho. Rozhovor s posledním šéfem komunistické státní bezpečnosti, Brána 2019.
Michael Žantovský: Havel, Argo 2014. Petr Pithart: Devětaosmdesátý, Praha 2009.

Odkazy:
www.michalstehlik.cz
www.prepistedejiny.cz

Běhání je úžasné v tom, že téměř kdekoli jste, stačí, že máte nohy a můžete si zaběhat. Miloš Škorpil je asi největším českým propagátorem běhání v jeho plné kráse: nejde o čas, nejde o rychlost, ale jde o radost, pohyb a dobrou náladu. Sám začínal jako výkonnostní atlet – proto jsme se v první polovině bavili o jeho závodnické minulosti, o doslova iniciačním setkání s Emilem Zátopkem i o tom, jak objevil své nadšení v ultradlouhých tratích. Dnes je Miloš živým propagátorem pohybu a běhu jako zdroje radosti ze života. Jsme rád, že mne kdysi učil běhat – s myšlenkou na něj jsem uběhl svůj první maraton a s myšlenkou na něj jsem se k běhání teď v té podivné karanténní době zase vrátil….je to alespoň něco dobrého, čemu se teď můžeme všichni věnovat…

Kosmonaut Vladimír Remek je pro mne veliká osobnost. Málokdo ví, co to vlastně znamená připravit se na kosmický let, jak probíhal výcvik a výběr pilotů. Teď máte možnost si to poslechnout. 2. března roku 1978 odstartoval Sojuz 28 a vydal se ke stanici Saljut 6. Uvnitř kosmické lodi byl kromě Alexeje Gubareva také první kosmonaut mimo USA a SSSR.

Odkazy:
www.remek.cz
www. hvezdarna.cz

Radůza se mi prolíná životem a tvorbou řadu let. Potkával jsem ji na Karlově mostě, když jsem tam v 90. letech hrával s kamarádem Honzou (dnes významným dirigentem), složila mi nádhernou muziku do filmu Století Miroslava Zikmunda, a teď, 16.2.2021 jsme pro ni s přáteli přenášeli streamovaný koncert, který jsem s potěšením režíroval. Protože se nám podařilo mít techniku připravenou dostatečně včas, měl jsem příležitost natočit s ní tento hausbot, tento rozhovor, a konečně jí to všechno říct – a za všechno poděkovat. Proto se dopředu omlouvám těm, kteří se občas zlobí, že se s hosty nehádám – nedělám to, a nebudu to dělat ani teď – nezvu si hosty, se kterými bych se chtěl hádat, ale ty, kterých si vážím, které obdivuji. Tak stejně nečekejte, že by to byla přednáška, kde se nábožně poslouchají moudra respondentky – jedná se o rozhovor, debatu dvou lidí. Ale bylo to pro mne krásné setkání, moc vítaná debata – a snad se bude líbit i Vám a snad to na Vás přenese trochu té radosti, kterou jsme ten den všichni zažili…